„Nepokoušej nás“: Subtilní význam modlitby za božskou přítomnostpřeloženo

Fráze „A neuveď nás v pokušení“ z nedělní modlitby je jednou z nejhlubších a nejtajemnějších žádostí „Otče náš“. Na první čtení se zdá, že žádá Boha, aby nás neuváděl do stavu zkoušky. Tato myšlenka však vyvolává obtížnou otázku: Jestliže je Bůh dobrý a nepřeje si pád člověka, proč bychom ho měli žádat, aby nás nevedl k něčemu, co by si sám nepřál, aby se stalo?

Petros D. Damianos (Dr. of Philosophy – učitelský sbor NTUA)

Odpověď lze nalézt v samotném slově „εἰενεγῃς“. Sloveso pochází z „εἰσφερω“, což znamená „přivést“, „uvést“, „uvést do stavu“. Fráze tedy není třeba chápat jako „Bože, nepředstavuj přede mne pokušení, které jsi vytvořil“, ale jako:

"Nedovol mi vstoupit na místo pokušení."

Není to nutně vnější skutečnost, kterou žádáme zmizet, ale vnitřní vstup člověka do ní.

Přijmeme-li, že Bůh nesesílá pokušení, ale že svět se skrze lidskou svobodu stal místem, kde dochází ke konfliktům, tužbám, nespravedlnostem a zkouškám, pak modlitba získá hlubší...