Kánon 7
O nutnosti zachovat nedotčené nicejsko-konstantinopolské vyznání.
Po přečtení toho Svatá rada rozhodla: nikomu by nemělo být dovoleno vyslovovat, psát nebo formulovat jinou víru než tu, kterou určili svatí otcové, kteří se shromáždili ve městě Nicaea, s pomocí Ducha svatého. A kdo se odváží buď vymyslet víru někoho jiného, nebo ji do ní uvést či nabídnout těm, kdo se chtějí obrátit k poznání pravdy z pohanství, judaismu nebo jakéhokoli druhu hereze – ať jsou cizinci, jsou-li biskupy nebo duchovními, biskupy biskupství a duchovními kléru; pokud jsou to laici, ať jsou prokleti. Stejně tak, pokud jsou nějací biskupové, duchovní nebo laici usvědčeni z toho, že buď filozofovali nebo učili to, co je obsaženo ve výkladu o vtělení Jednorozeného Syna Božího, který předložil Presbyter Charisius, nebo učili zlá a zvrácená dogmata Nestoriova, která jsou uvedena níže, nechť jsou podrobeni verdiktu tohoto svatého koncilu. Totiž: aby biskup byl cizí biskupství a sesazen, aby byl duchovní také vyloučen z duchovenstva.
Jde-li o laika, ať jde do klatby, jak již bylo řečeno.
Jde-li o laika, ať jde do klatby, jak již bylo řečeno.
Řecký originál
Τούτων ἀναγνωσθέντων, ὥρισεν ἡ ἁγία σύνοδος, ἑτέραν πίστιν μηδενὶ ἐξεῖναι προφέρειν, ἤγουν συγγράφειν, ἢ συντιθέναι, παρὰ τὴν ὁρισθεῖσαν παρὰ τῶν ἁγίων Πατέρων, τῶν ἐν τῇ Νικαέων συναχθέντων πόλει, σὺν ἁγίῳ Πνεύματι. Τοὺς δὲ τολμῶντας ἢ συντιθέναι πίστιν ἑτέραν, ἢ γοῦν προκομίζειν, ἢ προφέρειν τοῖς θέλουσιν ἐπιστρέφειν εἰς ἐπίγνωσιν τῆς ἀληθείας, ἢ ἐξ ἑλληνισμοῦ, ἢ ἐξ ἰουδαϊσμοῦ, ἢ γοῦν ἐξ αἱρέσεως οἱασδηποτοῦν· τούτους, εἰ μὲν εἶεν ἐπίσκοποι, ἢ κληρικοί, ἀλλοτρίους εἶναι τοὺς ἐπισκόπους τῆς ἐπισκοπῆς, καὶ τοὺς κληρικοὺς τοῦ κλήρου· εἰ δὲ λαϊκοὶ εἶεν ἀναθεματίζεσθαι. Κατὰ τὸν ἴσον δὲ τρόπον, εἰ φωραθεῖεν τινες, εἴτε ἐπίσκοποι, εἴτε κληρικοί, εἴτε λαϊκοὶ ἢ φρονοῦντες, ἢ διδάσκοντες τὰ ἐν τῇ προκομισθείσῃ ἐκθέσει παρὰ Χαρισίου τοῦ πρεσβυτέρου, περὶ τῆς ἐνανθρωπήσεως τοῦ μονογενοῦς Υἱοῦ τοῦ Θεοῦ, ἤγουν τὰ μιαρὰ καὶ διεστραμμένα τοῦ Νεστορίου δόγματα, ἃ καὶ ὑποτέτακται, ὑποκείσθωσαν τῇ ἀποφάσει τῆς ἁγίας ταύτης καὶ οἰκουμενικῆς συνόδου· ὥστε δηλονότι, τὸν μὲν ἐπίσκοπον, ἁπαλλοτριούσθαι τῆς ἐπισκοπῆς, καὶ εἶναι καθῃρημένον· τὸν δὲ κληρικόν, ὁμοίως ἐκπίπτειν τοῦ κλήρου· εἰ δὲ λαϊκός τις εἴη, καὶ οὗτος ἀναθεματιζέσθω, καθὰ προείρηται.
Paralelní místa
IIВс.1Трул.1Карф.2