Kánon 10
O vyhnání těch, kdo si přivlastnili nebo přeměnili oltářní posvátné nádoby nebo roucha k osobnímu neliturgickému použití, a exkomunikaci těch, kteří užívají i církevní věci umístěné mimo oltář.
Ti, kteří se otevřeně oddávají svým vášním, se nejen nebojí trestu předepsaného posvátnými pravidly, ale také se odváží těmto pravidlům zesměšňovat. Totiž si je mylně vykládají a překrucují v souladu se svou vášnivou vůlí, takže kvůli vášni podle Řehoře Teologa nejen že nenesou odpovědnost za spáchané zlo, ale zlo samo se jeví jako Božské. Apoštolský kánon říká: ať si nikdo jiný nepřivlastňuje zasvěcenou zlatou nebo stříbrnou nádobu nebo závoj pro vlastní potřebu, protože to je nezákonné; bude-li tím někdo uznán vinným, ať je potrestán exkomunikací. S odkazem na toto pravidlo, aby ospravedlnili své vlastní nepravosti, argumentují, že ti, kdo proměňují poctivý obal svatého jídla nebo nějaké jiné posvátné roucho pro sebe v oblečení, by neměli být považováni za hodné erupce, a dokonce ani ti, kdo berou svatý kalich – ó, zloba! - nebo poctivá paténa apod. je použita pro vlastní potřebu nebo znesvěcena!
Koneckonců prohlašují, že pravidlo považuje za spravedlivé, aby ti, kteří do toho spadnou, byli exkomunikováni, a nikoli vyhnáni. Ale kdo bude tolerovat tak velkou korupci a špatnost? Pravidlo exkomunikuje ty, kteří posvěcené předměty pouze berou pro svou potřebu a zcela je nekradou, ale osvobozují od výbuchu ty, kteří zcela drancují svatyni svatých a páchají tam svatokrádež. Domnívají se také, že kdo zneuctívá poctivé patény nebo posvátné poháry tím, že je podle vlastního uvažování používá k běžnému jídlu, nezaslouží si erupci, ačkoli jde o zjevnou hanobení a je zřejmé, že ti, kdo tak činí, podléhají nejen erupci, ale také obvinění z krajní bezbožnosti. Proto se Svatá rada rozhodla podrobit úplné erupci ty, kteří ukradnou svatý kalich nebo paténu, nebo lžíci, nebo posvátný rubáš, nebo takzvaný vzduch, nebo obecně kteroukoli z posvátných a svatých nádob nebo roucha umístěných na oltáři pro svůj vlastní prospěch nebo použití k neposvátným účelům, protože jedním z těchto činů je další znesvěcení.
A ty, kteří pro sebe nebo pro druhé berou nádoby zasvěcené mimo oltář nebo roucha ne pro posvátné použití, pravidlo exkomunikuje a my exkomunikujeme spolu s ním; ty, kteří úplně unesou, odsuzujeme jako rouhače.
Koneckonců prohlašují, že pravidlo považuje za spravedlivé, aby ti, kteří do toho spadnou, byli exkomunikováni, a nikoli vyhnáni. Ale kdo bude tolerovat tak velkou korupci a špatnost? Pravidlo exkomunikuje ty, kteří posvěcené předměty pouze berou pro svou potřebu a zcela je nekradou, ale osvobozují od výbuchu ty, kteří zcela drancují svatyni svatých a páchají tam svatokrádež. Domnívají se také, že kdo zneuctívá poctivé patény nebo posvátné poháry tím, že je podle vlastního uvažování používá k běžnému jídlu, nezaslouží si erupci, ačkoli jde o zjevnou hanobení a je zřejmé, že ti, kdo tak činí, podléhají nejen erupci, ale také obvinění z krajní bezbožnosti. Proto se Svatá rada rozhodla podrobit úplné erupci ty, kteří ukradnou svatý kalich nebo paténu, nebo lžíci, nebo posvátný rubáš, nebo takzvaný vzduch, nebo obecně kteroukoli z posvátných a svatých nádob nebo roucha umístěných na oltáři pro svůj vlastní prospěch nebo použití k neposvátným účelům, protože jedním z těchto činů je další znesvěcení.
A ty, kteří pro sebe nebo pro druhé berou nádoby zasvěcené mimo oltář nebo roucha ne pro posvátné použití, pravidlo exkomunikuje a my exkomunikujeme spolu s ním; ty, kteří úplně unesou, odsuzujeme jako rouhače.
Řecký originál
Οἱ τοῖς πάθεσιν ἑαυτοὺς ἐκδότους παραστήσαντες, οὐ μόνον τὴν ἀπὸ τῶν ἱερῶν κανόνων τιμωρίαν οὐ φρίττουσιν, ἀλλὰ καὶ αὐτῶν ἐκείνων κατορχεῖσθαι τετολμήκασι. Στρεβλοῦσι γὰρ αὐτούς καὶ πρὸς τὸ ἐμπαθὲς αὐτῶν ἀποκιβδηλεύουσι τοῦ θελήματος, ἵνα τῇ φιλοτιμίᾳ τῆς ἐμπαθείας, κατὰ τὸν Θεολόγον Γρηγόριον, μὴ μόνον ἀνεύθυνον αὐτοῖς ᾖ τὸ κακόν, ἀλλὰ καὶ θεῖον νομίζοιτο. Τὸν γὰρ Ἀποστολικὸν κανόνα, τὸν λέγοντα· Σκεῦος χρυσοῦν ἢ ἀργυροῦν ἁγιασθέν, ἢ ὀθόνην μηδεὶς ἔτι εἰς οἰκείαν χρείαν σφετερίζεσθω, παράνομον γάρ, εἰ δέ τις φωραθείη, ἐπιτιμάσθω ἀφορισμῷ. Τοῦτο οὖν εἰς συνηγορίαν τῶν οἰκείων παρανομημάτων ἐκλαμβάνοντες, οὐ, φασί, δεῖν καθαιρέσεως ἀξίους κρίνεσθαι τοὺς τὴν σεβασμίαν τῆς ἁγίας τραπέζης ἐνδυτὴν εἰς οἰκεῖον χιτῶνα ἤ έτερόν τι τῶν ἀμφίων μετασχηματίζοντας, οὐ μήν, ἀλλ᾿ οὐδέ τοὺς τὸ ἅγιον ποτήριον, ὦ τῆς ἀσεβείας, ἢ τὸν σεπτὸν δίσκον ἢ τὰ τούτοις παραπλήσια εἰς ἰδίαν ἐκδαπανῶντας χρείαν ἢ καταχραίνοντας, ὁ γὰρ κανών, φασι, τοὺς εἰς τοῦτο περιπίπτοντας, ἀφορισμῷ μὲν καθυποβάλλεσθαι, ἀλλ᾿ οὐ καθαιρέσει ἐδικαίωσεν. Ἀλλὰ τίς ἂν ἀνάσχοιτο τῆς τοσαύτης παραποιήσεως καὶ δυσσεβείας τὸ μέγεθος; Τοῦ γὰρ κανόνος τοῖς τὸ μόνον ἁγιασθέν εἰς χρῆσιν, ἀλλ᾿ οὐκ εἰς τελείαν ἀρπαγὴν σφετεριζομένοις τὸν ἀφορισμὸν ἐπιπέμποντος, αὐτοὶ καὶ τοὺς καθαρπάζοντας καὶ ἱεροσυλοῦντας τὰ τῶν ἁγίων ἅγια ἐλευθεροῦσι τῆς καθαιρέσεως καὶ τοὺς εἰς βρωμάτων ὑπηρεσίαν, ὅσον γε τῇ ἐφ᾿ ἑαυτοὺς κρίσει, τοὺς σεβάσμιους δίσκους ἢ τὰ ἱερὰ ποτήρια καταμολύνοντας ἀκαθαιρέτους εἰσάγουσι. Καίτοι φανεροῦ καθεστηκότος τοῦ μιάσματος καὶ δῆλον ὄν, ὡς οἱ τὰ τοιαῦτα πράττοντες οὐ μόνον καθαιρέσεως, ἀλλὰ καὶ τῆς ἐσχάτης δυσσεβείας τῷ ἐγκλήματι περιπίπτουσι. Διόπερ ὥρισεν ἡ ἁγία σύνοδος, τοὺς τὸ ἅγιον ποτήριον ἢ τὸν δίσκον ἢ τὴν λαβίδα ἢ τὴν σεβασμίαν ἐνδυτὴν ἢ τὸν λεγόμενον ἀέρα ἢ ἁπλῶς τοὺς ἔν τι τῶν ἐν τῷ θυσιαστηρίῳ ἱερῶν καὶ ἁγίων σκευῶν ἢ ἀμφιασμάτων, εἰς ἴδιον κέρδος ὑφαρπάζοντας ἢ εἰς χρῆσιν αποχρωμένους ἀνίερον, παντελεῖ καθαιρέσει καθυποβάλλεσθαι. Τὸ μὲν γάρ ἐστι βεβηλῶσαι, τὸ δὲ, συλῆσαι τὰ ἅγια. Τοὺς μέντοι τὰ ἔξωθεν τοῦ θυσιαστηρίου ἀφωρισμένα σκεύη τινὰ ἢ ἄμφια εἰς χρῆσιν ἀνίερον ἑαυτοῖς ἢ ἑτέροις παρέχοντας, τούτους καὶ ὁ κανὼν ἀφορίζει καὶ ἡμεῖς συναφορίζομεν, τοὺς δὲ παντελῶς ἀφαρπάζοντες, τῇ τῶν ἱεροσύλων καταδίκῃ καθυποβάλλομεν.
Paralelní místa
Ап.2573Антиох.25Григ.Нисск.8Кир.2