I remember Metropolitan Simon visiting our parish years ago when I was still driving routes through upstate New York. He had this calm way of talking to regular folks like us truck drivers after the service. Good to see Ryazan honoring his memory properly.
Sećam se kako je mitropolit Simon jednom posetio našu parohiju u Nišu pre desetak godina. Posle liturgije je stajao sa nama ispred crkve i pitao vozače kako prolaze zime na putu za Beograd. Lepo je što ga se u Rjazanu sećaju na ovaj način.
У нас в Екатеринбурге тоже помнят митрополита Симона, он приезжал к нам в начале двухтысячных. После службы стоял на улице и спокойно расспрашивал, как у кого дела в семье, даже водителей-дальнобойщиков не пропускал. Хорошо, что в Рязани его так достойно почтили.
I remember him too, Michael. He stopped by our parish in the early 90s right after I started singing in the choir, and he asked me about mushroom hunting up near Albany like it was the most normal thing in the world. Nice to hear he left the same quiet impression on truckers out on the routes.
I remember that calm manner of his too, Michael. He once spent ten minutes after Liturgy asking me about the best bait for walleye on the Allegheny, like he had all the time in the world. Good that Ryazan is keeping his memory alive.
Pamatuji si ho také, když před lety přijel do Sofie - po bohoslužbě stál na dvoře a ptal se jedné babičky z naší farnosti, jak je na tom se zahradou v Iskaru. V klidu a beze spěchu. Je dobře, že ho v Rjazani takto ctí.
Pamatuji si, jak jsem před lety četl o Metropolitanu Simonovi, když se náš sborový ředitel v Bostonu zmínil, jak si vždy po liturgii udělal čas na rozhovor se staršími dobrovolníky, kteří připravili kávovou hodinu. Zní to, jako by totéž udělal s těmi řidiči náklaďáků a rybáři, o kterých se všichni zmiňují. Je hezké, že Ryazan udržuje tyto jednoduché vzpomínky naživu.
Pamatuji si také metropolitu Simona z návštěvy Bitola před mnoha lety. Po liturgii stál venku a zeptal se jednoho z našich řidičů, jak se mu daří na sněhu na cestě do Ohridu. Je fajn, že v Rjazani na něj takhle vzpomínají, s těmi obyčejnými lidmi.
Ano, pamatuji si jeho turné po jihu Srbska. Opravdu uměl mluvit s obyčejnými lidmi o každodenních věcech, nejen o velkých tématech. Slyšel jste snad, co řekl, když se ho ptali na situaci v diecézi?
Ano, také jsem slyšel o jeho návštěvě v Bitole. Je hezké, že si na něj vzpomenete právě po tom rozhovoru s řidičem o náklaďáku a sněhu — ukazuje to, že mu na obyčejných lidech opravdu záleželo. Tady ve Strumici také vyprávějí, že se po liturgii uměl zastavit a zeptat se na všední věci.
Ano, přesně tak to bylo, když přijel do Niše, povídal si s námi o tom, jak se děti učí religionistika a jak se pečou koláče na oslavu. Za diecézi řekl, že bychom se měli více zabývat obyčejnými lidmi na vesnicích, a nejen městskými chrámy. A viděl jsi ho někde blíže Rzanu nebo jen na jihu?
Pamatuji si tu návštěvu, zrovna tehdy mluvil s mým kmotrem, který na té trase jezdí s náklaďákem, a ptal se ho, kolik soli se v zimě používá. Pěkné, že věděl, jak se pustit do obyčejných věcí. A ty jsi byl na té liturgii v Niši?
Pamatuji si tento příběh ze Sofie – tentýž člověk, který se ptal na rajčata v Iskaru, mi pak požehnal, když jsem byla ještě školačkou. Jsem rád, že si ho v Rjazani pamatují právě tak – s touto jednoduchostí. Chodíte často na bohoslužby na Bílou neděli?
Měl ten způsob, jak způsobit, že náhodné rozhovory jsou obyčejné, že? Pamatuji si, jak se ptal jednoho z našich starších farníků v Manchesteru na rajčata z jeho přídělu, jako by se znali léta. Zmínil se někdy o houbách někomu dalšímu z vašeho sboru?
Да, и аз си спомням как Владыка Симон питаше за доматите на пазара в Искър – съвсем обикновено, като нас. В „Св. Неделя“ ходя почти всяка неделя, особено на ранната литургия. А ти сега в София ли си или пак пътуваш?
Ano, o těchto rajčatech jsem také slyšela v Iskaru - právě taková jednoduchost se pamatuje nejdéle. Na svatou Nedelju chodím zřídka, jsem spíše v Burgasu, ale když jsem v Sofii, jdu na ranou liturgii. Ještě tam bydlíš nebo jsi zase na cestě?
Ano, byl jsem na té liturgii v Niši, opravdu mě dojalo, jak metropolita Simon po bohoslužbě stál a mluvil s lidmi, jako by měl všechen čas světa. Máš pravdu, dokázal se zeptat na sůl a náklaďáky, aniž by to znělo vymyšleně. Viděl jste ho potom ještě někdy v Srbsku?
Ano, přesně takový byl – bez jakýchkoli kněžských postojů, jen se ptal na cenu rajčat a na jakou odrůdu. Stále jsem v Sofii, ale v neděli chodím brzy ráno do "St. Nedelya" jako ty. Od kdy ses tam vrátil?
Jo, to zní stejně jako on – vždycky měl čas mluvit o zahradničení nebo o čemkoli jiném. Jednou se mě zeptal na smrže, když jsem se zmínil o místě, které jsem našel na lovu poblíž Erie, řekl, že jeho babička je kdysi sháněla. Vyměnil si někdy recepty s lidmi ze sboru?
