Глава X

Nejednotnost názoru heretiků je zřejmá z Písma svatého. Písma a svaté legendy 43. Ale namítat proti těm, kteří se všude odhalují a snaží se přesvědčit, že Bůh trestá za hříchy, které ještě nebyly spáchány, musíme být opatrní, abychom si mysleli, že jsme to připisovali jim, a oni sami nemohou být v žádném případě tak hloupí, aby si to mysleli nebo se o tom snažili někoho přesvědčit. Kdybych je však neslyšel toto říkat, nepovažoval bych za nutné to vyvracet. Jsou totiž obklopeni autoritou Písma Božího a starodávnou Tradicí a pevně zavedeným zvykem církve při křtu nemluvňat, v němž se jasně ukazuje, že nemluvňata, jak když je z nich [zlý duch] vyháněn exorcismem, 135 nebo když prostřednictvím těch, kdo je přivedou, odpoví, že se toho zříkají, jsou osvobozeni z nadvlády ďábla. Takže [naši odpůrci], kteří nemají východiska, zahynou ve své bezohledné hlouposti, pokud nechtějí změnit názor. Proč jsou ti, kdo se narodili z pokřtěných lidí, pokřtěni? 44. Nyní se jim zdá, že říkají docela přesně: „Jak se hřích přenáší na děti věřících, pokud nepochybujeme, že byl odpuštěn od jejich rodičů při křtu?“ Jako by kvůli tomu mohlo tělesnému zrození chybět něco, co lze odstranit jedině duchovním znovuzrozením! Nebo jako by při křtu byla okamžitě uzdravena slabost tělesného chtíče, stejně jako je okamžitě odstraněna vina tohoto chtíče, ale milostí znovuzrození, a ne podmínkami zrození. Takže každý, kdo se z této touhy narodí, dokonce i z již regenerovaného, ​​má v sobě stále překážku, pokud není také regenerován on sám. Ale ať je tato problematika jakkoli složitá, nebrání to ani těm, kdo pracují na poli Kristově, křtít nemluvňata na odpuštění hříchů, nemluvňata narozená věřícím i nevěřícím, stejně jako to nebrání farmářům, aby se plané olivy díky roubování proměnily v olivy, bez ohledu na to, zda pocházejí z oliv nebo z oliv 136. Ostatně, rolník může být požádán, aby odpověděl na otázku, z jakého důvodu, když je oliva jedna věc a divoká oliva druhá, ze semen obou se zrodí pouze divoké olivy. Ale neopustí praxi roubování, i když nemůže tento problém vyřešit, jinak, zatímco doufá, že klíčky pocházející z olivového semene nejsou nic jiného než olivy, povede marná nečinnost k tomu, že celé toto pole zaroste kvůli hořké sterilitě lesem. Slova svátosti křtu skutečně dosahují toho, co znamenají 45. Ostatně to, co vymysleli, když je tíha pravdy drtila – neboť Pán je věrný svým slovům 137, a proto Jeho Církev falešně nekřtí nemluvňata na odpuštění hříchů, ale [křtí] tak, že vírou rozdrtí to, co se děje [při křtu], a co je řečeno, je nepochybně splněno – když vidí, co se z toho břemene zmiňovali, většina křesťanů se jim nebude smát, když zmiňovaní všechnu klamnost jejich slov? Ostatně říkají toto: „Ačkoli nemluvňata skutečně odpovídají ústy těch, kteří je přivádějí, že věří v odpuštění hříchů, [říkají to] ne proto, že by jim hříchy samy byly odpuštěny, ale protože věří, že v Církvi nebo ve křtu jsou hříchy odpuštěny těm, v nichž jsou nalezeny, a ne těm, v nichž vůbec nejsou. A proto nechtějí připustit, že ti, o nichž se domnívají, že nemají hřích, [tj. E. kojenci] jsou tedy pokřtěni na odpuštění hříchů, že toto odpuštění je dokonáno samy o sobě; ale [podle jejich mínění se to tak říká], protože nemluvňata, která jsou sama bez hříchu, jsou pokřtěna křtem, kterým se některým hříšníkům dosáhne odpuštění hříchů. Křest vlastně vyhání ďábla 46. ​​A i když možná někdo ve svém volném čase bude moci tuto proměnlivou lstivost vyvrátit rafinovaněji a ostřeji, přesto kvůli této mazanosti nenajde nic, co by řekl o tom, jak je [zlý duch] vyháněn a vytrháván z nemluvňat prostřednictvím exorcismu. Koneckonců, toto se bezpochyby děje falešně, pokud nad nimi nevládne ďábel, a pokud vládne, a proto ho falešně nevyhánějí a nevykořenují, jakými prostředky pak vládne, když ne skrze hřích, když je knížetem hříšníků? Pokud se zde tedy stydí a neodvažují se tvrdit, že se to v církvi děje předstíraně, pak ať přiznají, že co je ztraceno, hledá se i u nemluvňat. Vždyť právě hříchem bylo ztraceno to, co bylo možné obnovit a nalézt pouze milostí. Ale díky Bohu, že když se staví proti rozhřešení hříchů a nevěří, že se to děje ve vztahu k nemluvňatům, alespoň už uznávají, že nemluvňata věří, i když s pomocí rtů a srdcí svých starších. Proto, stejně jako slyší Pána říkat: Jestliže se někdo nenarodí z vody a Ducha svatého, nemůže vejít do Božího království 138 a na základě těchto slov poznají, že nemluvňata je třeba pokřtít, tak ať slyší téhož Pána, jak říká: Kdo nevěří, bude odsouzen 139. Ať uznávají, že stejně jako nemluvňata jsou znovuzrozena skrze službu těch, kdo vyznávají srdce, tak ti, kdo křtí víra]. Nechť se tedy odváží tvrdit, že spravedlivý Bůh odsuzuje nevinné, pokud [budou mít za to, že [někdo] není vázán žádnými pouty prvotního hříchu. Pro obranu víry je třeba důkladněji zkoumat Písmo 47. Pokud se vám toto slovo zdá příliš zdlouhavé a tíživé vzhledem k vašim povinnostem, odpusťte mi; koneckonců, abych vám to napsal a pohovořil s vámi o tom, pobídnut vaším dopisem, projevujícím nám vaši přízeň, násilně jsem překonal své povinnosti, které tomu bránily. Zjistíte-li, že vymysleli něco nového proti katolické víře, nebo vymyslíte-li proti nim něco sami ze své věrné a jasné pastýřské lásky, aby nedevastovali slabé ze stáda Páně, pak nám to oznamte. V důsledku úzkosti z heretiků se totiž naše horlivost jakoby probouzí ze spánku nečinnosti, abychom začali pečlivěji studovat Písmo, díky čemuž se může ukázat, že nebudou moci poškodit ovčinec 140 Kristův; a tak hojnou milostí Spasitele, co nepřítel vymýšlí ke zničení, Bůh proměňuje v pomoc; neboť všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha 141. Vždy žij [bezpečně] v Bohu a pamatuj na nás [ve svých modlitbách], milovaný bratře. J.-P. Migne. Paříž, 1845. T. 33. Kol. 874–891. Místa s nesrovnalostmi byla ověřena u publikace: Corpus Scriptorum Ecclesiasticorum Latinorum. Vindobonae, 1911. Vol. 57. R. 176–214. Eum exorcizantur – lit., „když čarují“ (z řeckého έξορκίζεν kouzlit). To se týká exorcismu prováděného při křtu - rituálu vyhánění zlých duchů. – Přibl. vyd. Mohlo by vás zajímat: