☦ Pravoslavný kalendář — gregoriánský kalendář
gregoriánský kalendářjuliánský kalendář
☦ Svatí dne
- Ven. Sisoes Veliký
📜 Život svatého
Svatý Sisoes Veliký, uctívaný pouštní otec egyptské mnišské tradice, žil ve 4. a 5. století. Kdysi jako voják v římské armádě prožil hlubokou konverzi a vstoupil do mnišského života. Vybral si osamělý život v nitrianské poušti, bydlet v malé cele poblíž kláštera svatého Antonína. Známý svou extrémní pokorou a hlubokým pokáním, byl často viděn plakat, ne ze zármutku, ale z neustálého vědomí své vlastní hříšnosti a nekonečného Božího milosrdenství. Jeho slzy byly znamením jeho hlubokého duchovního boje a neochvějné pokory. Žil životem přísné askeze, modlitby a poslušnosti, přesto zůstal jemný a soucitný, zvláště k těm, kdo hledali jeho radu. Jeho pověst svatosti se široce rozšířila a přitahovala mnichy a hledače do své cely. Církev ctí svatého Sisoes Velikého za jeho příkladný život pokání, pokory a neochvějného společenství s Bohem na poušti. - Svatí mučedníci Marinus a Marta a ti s nimi (269)
📜 Život svatého
Svatí mučedníci Marinus a Marta spolu s mnoha společníky trpěli pro Krista za krutého pronásledování za císaře Diokleciána v roce 269. Byli manželským párem, pevným ve své křesťanské víře, který odmítl přinášet oběti modlám, jak nařizoval císařský výnos. Za své neochvějné svědectví o pravdě Kristově byli vystaveni těžkému mučení a věznění. Navzdory hrozbám a utrpení, které jim bylo způsobeno, zůstali odhodlaní a deklarovali svou věrnost Pánu Ježíši Kristu. Spolu s nimi mnoho dalších, kteří se pevně drželi víry, také snášelo vězení a smrt a vydávalo stejné odvážné svědectví. Jejich mučednická smrt byla mocným svědectvím o síle křesťanské víry tváří v tvář imperiálnímu útlaku. Církev ctí jejich památku, protože dali své životy svobodně, zvolili věčný život s Kristem před pomíjivými zaslíbeními tohoto světa, čímž naplnili Pánovu výzvu vydávat svědectví až do smrti. Jejich příklad zůstává majákem věrnosti pro všechny, kdo následují Krista.
📖 Čtení dne
Apoštol — Romans 16.17-24 Bible kralická
17 Prosímť pak vás, bratří, abyste šetřili těch, kteříž různice a pohoršení činí, na odpor učení tomu, kterémuž jste vy se naučili, a varujte se jich.
18 Nebo takoví Pánu našemu Ježíši Kristu neslouží, ale svému břichu; a lahodnými řečmi a pochlebenstvím svodí srdce prostých.
19 Nebo vaše poslušenství všech došlo. A protož raduji se z vás. Než chciť, abyste byli moudří k dobrému, a prostí k zlému.
20 Bůh pak pokoje potře satana pod nohy vaše brzo. Milost Pána našeho Jezukrista s vámi. Amen.
21 Pozdravují vás Timoteus, pomocník můj, a Lucius, a Jázon, a Sozipater, příbuzní moji.
22 Pozdravuji vás v Pánu já Tercius, kterýž jsem psal tento list.
23 Pozdravuje vás Gáius, hospodář můj i vší církve. Pozdravuje vás Erastus, důchodní písař městský, a Kvartus bratr.
24 Milost Pána našeho Jezukrista se všemi vámi. Amen.
Evangelium — Matthew 13.10-23 Bible kralická
10 Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?
11 On pak odpověděv, řekl jim: Proto že vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.
12 Nebo kdož má, dáno bude jemu, a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
13 Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce, nevidí, a slyšíce, neslyší, ani rozumějí.
14 A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Slyšením slyšeti budete, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, a nepoznáte.
15 Nebo ztučnělo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby někdy neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
16 Ale oči vaše blahoslavené, že vidí, i uši vaše, že slyší.
17 Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, co vidíte, ale neviděli, a slyšeti to, což slyšíte, ale neslyšeli.
18 Vy tedy slyšte podobenství rozsevače.
19 Každý, kdož slyší slovo o tom království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podlé cesty vsát jest.
20 V skalnatou pak zemi vsátý jest ten, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá.
21 Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází ssoužení neb protivenství pro slovo, hned se horší.
22 Mezi trní pak vsátý jest ten, kterýž slyší slovo, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá bez užitku.
23 V dobrou pak zemi vsátý ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, totiž kterýž užitek nese. Neseť pak někdo stý, a jiný šedesátý, jiný pak třidcátý.
✠ Souvislá četba evangelia
Matthew 9 Bible kralická
1 A vstoupiv na lodí, přeplavil se, a přišel do města svého.
2 A aj, přinesli mu šlakem poraženého, ležícího na loži. A viděv Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
3 A aj, někteří z zákonníků řekli sami v sobě: Tento se rouhá.
4 A viděv Ježíš myšlení jejich, řekl: Proč vy myslíte zlé věci v srdcích svých?
5 Nebo co jest snáze říci: Odpuštěniť jsou tobě hříchové, čili říci: Vstaň a choď?
6 Ale abyste věděli, žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, tehdy dí šlakem poraženému: Vstana, vezmi na sebe lože své, a jdi do domu svého.
7 Tedy vstav, odšel do domu svého.
8 A vidouce to zástupové, divili se a velebili Boha, kterýž dal takovou moc lidem.
9 A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího na cle, jménem Matouše. I dí mu: Poď za mnou. I vstav, šel za ním.
10 Stalo se pak, když seděl Ježíš za stolem v domě, a aj, mnozí celní a hříšníci přišedše, stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho.
11 A vidouce to farizeové, řekli učedlníkům jeho: Proč s celnými a hříšníky jí mistr váš?
12 Ježíš pak uslyšev to, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
13 Jdouce pak, učte se, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti. Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
14 Tehdy přistoupili k němu učedlníci Janovi, řkouce: Proč my a farizeové postíme se často, učedlníci pak tvoji se nepostí?
15 I řekl jim Ježíš: Zdaliž mohou synové ženichovi rmoutiti se, dokudž s nimi jest ženich? Ale přijdou dnové, když bude od nich odjat ženich, a tehdyť se budou postiti.
16 Žádný zajisté nepřišívá záplaty sukna nového k rouchu vetchému; nebo ta záplata jeho odtrhla by díl od roucha, a větší by díra byla.
17 Aniž lejí vína nového do nádob starých; sic jinak rozpuknou se sudové, a víno se vyleje, a sudové se zkazí. Ale víno nové lejí do nových nádob, a bývá obé zachováno.
18 A když on to k nim mluvil, aj, kníže přistoupivši, klanělo se jemu, řkuc: Dcera má nyní umřela. Ale poď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa.
19 A vstav Ježíš, šel za ním, i učedlníci jeho.
20 (A aj žena, kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let, přistoupivši po zadu, dotkla se podolka roucha jeho.
21 Nebo řekla sama v sobě: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu.
22 Ježíš pak obrátiv se, a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. I ozdravěla ta žena té chvíle.)
23 Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev trubače i zástup hlučící,
24 Řekl jim: Odejdětež; nebo neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu.
25 A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její. I vstala ta děvečka.
26 A roznesla se pověst ta po vší té zemi.
27 A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův.
28 A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříte-li, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane.
29 Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podlé víry vaší staň se vám.
30 I otevříny jsou oči jejich. Zapověděl jim pak tuze Ježíš, řka: Viztež, ať nižádný nezví.
31 Ale oni vyšedše, rozhlásali jej po vší té zemi.
32 A když oni vycházeli, aj, přivedli mu člověka němého, majícího ďábelství.
33 A když vyvrženo bylo ďábelství, mluvil němý. I divili se zástupové, řkouce: Že nikdy nic nebylo vídáno takového v Izraeli.
34 Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly.
35 I obcházel Ježíš všecka města i městečka, uče v školách jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.
36 A když hleděl na zástupy, slitovalo se mu jich, že byli opuštěni a rozptýleni jako ovce, nemajíce pastýře.
37 Tehdy řekl učedlníkům svým: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo.
38 Protož proste Pána žně, ať vypudí dělníky na žeň svou.
/api/calendar/gregorian/2026-07-06