Já jsem Rus, moje žena je Tatar. Jak bychom měli být pohřbeni?přeloženo

Otázka čtenáře:

Já jsem Rus, moje žena je Tatar, žijeme spolu 52 let dodnes. Vytvořili a vychovali dvě děti a mají vnoučata. Nyní s věkem vyvstává těžká otázka: jak nás pohřbít? Všichni chodíme pod Bohem. Na různých hřbitovech nebo na jednom?

Victor

Odpověď kněze:

arcikněz Michail SAMOKHIN

tiskový tajemník Pjatigorské a Čerkesské diecéze;  vedoucí oddělení informací a vydavatelství; vedoucí misijního oddělení Pjatigorské a Čerkesské diecéze.

Ahoj Viktore.

Část toho, zda budete pohřbeni vedle svého manžela, nebo ne, může záviset na vás. Většina náboženských hřbitovů je u nás muslimská, méně je pravoslavných, ostatních křesťanských a židovských hřbitovů. Téměř všude jsou přitom běžné hřbitovy, kde je pohřbeno nejvíce lidí bez rozdílu vyznání.

Pokud je pro vás důležité zůstat blízko své manželky, můžete s ní sepsat společnou závěť, abyste byli pohřbeni poblíž na společném nenáboženském hřbitově. Zda se ale vaše poslední vůle splní, záleží bohužel zcela na vašich příbuzných a blízkých. Přitom samotný fakt písemného projevu takové vůle pro ně může mít...