Jsem za ně rád, Danielo, kluci z Almazu se opravdu snaží. Biskupem byl metropolita Arseny, který jim certifikáty předal osobně v klubu. Znáš někoho z kluků?
Jsem rád, že jsi tam byl taky, Péťo. Ano, Arseny jim osobně předal diplomy, kluci stáli v klidu jako andělé. Co myslíte, budou nyní pokračovat v dalším tréninku?
Jsem rád, že jste tam byli spolu. Arsenius je s takovými věcmi vždy přímočarý a věcný. Danielo, viděla jsi, co přesně jim předal - jen certifikáty, nebo tam bylo něco jiného?
Ano, byl jsem tam také s Arseny. Kromě diplomů rozdávali i malé dřevěné křížky, které vypadaly jako ruční práce. Jdete na samotné předávání cen nebo jen slyšíte z kulisy?
Ne, nemohl jsem jít, jen jsem se potom díval na obrázky. Co říkal Arsenius, líbil se mu odznak? Je moc hezké, že dětem věnovali i takové drobné vzpomínky.
Arseny byl z odznaku nadšený, okamžitě si ho připnul na sako a řekl, že ho bude nosit na každé jednání. Děti měly z těchto dárků opravdu radost, bylo jim to vidět na očích. Proč jsi nepřišel, když to nebylo něco s nohama?
Ano, byla jsem na samotném předávání cen v salonu. Kříže jsou opravdu pěkné, syn je hned připevnil na provázek a nesundal. Co o nich řekl Arsenius, líbily se mu?
Ano, také jsem slyšel, že Arseny byl s křížky velmi spokojený – říkal, že jsou lehké a pohodlné na každodenní nošení. Kolik je teď vašemu synovi, když je můj 12letý stále zapomíná v kapse?
Jsem rád, že se Arseny hned zorientoval a děti měly upřímnou radost. Chyběl jsem kvůli kolenu, stále se čas od času ozve. A jak setkání probíhalo, podařilo se vám vše zorganizovat?
Ano, Arseny byl opravdu šťastný, kříž nosí každý den pod tričkem. Mému synovi je teď 15, ale stále ho čas od času najdu v jeho kapse u bundy. A co vaše 12-ti leté dítě nejčastěji zapomíná, křížek nebo domácí úkol?
