Když se světlo stane rozhodnutímpřeloženo

Rev. metropolita Florini, Prespa a Eordaia pan Irenaios

Moderní člověk rozsvítí svá města, obrazovky a veřejný obraz. Těžko však rozpozná, co se v něm musí změnit. Proměnění nám připomíná, že obnova začíná obrácením našeho života ke světlu Kristovu.

V Táboře Pán přijal tři učedníky a „byl před nimi proměněn“¹. Nezíská pak slávu, kterou neměl. Odhaluje, pokud mohou snést, co věčně bylo a je. Jeho tvář září a Otec prohlašuje: „Poslouchej ho“². Víra není jen obrácení se ke Kristu, ale uvádění Jeho slova do praxe.

Učedníci potřebovali toto zjevení před Golgotou. Táborské světlo je připravilo, aby kříž nepovažovali za porážku, ale za dobrovolnou oběť³. Petr vyznává, že se neřídil „sofistikovanými bajkami“, ale stal se očitým svědkem velebnosti Páně⁴. Světlo je před bolestí neochránilo. Pokynul jim, aby ho přešli.

Moji bratři, toto je nakonec poselství tohoto despotického svátku. Žádáme společnost, aby se změnila, ale vyhýbáme se té nejtěžší změně, té naší. Chceme mír, zatímco…