Blahopřeji rodičům, kteří nevsadili jen na „zázračné dítě“, ale snažili se vychovat všechny tři. Učitelé u nás často rychle označují „obyčejné“ a to má velký dopad. Je pro mě zajímavé, jak přesně zorganizovali denní režim se třemi takovými dětmi.
Dobře, že neposlouchali učitele. To, že všechny tři děti vychovávali vyrovnaně, aniž by je zatěžovali pouze lekcemi, o tom vypovídá. Zajímalo by mě, jak zvládali každodenní rutinu, zvlášť když člověk odešel ze školy ve 12.
Rodiče skutečně dokázali, že se učitelé mýlí tím, že vychovávali všechny tři děti s rozvahou, místo aby jen prosazovali nálepku „zázračné“. Líbilo se mi, že je nepřetěžovali pouze lekcemi. Zajímalo je, jak vlastně strukturovali každodenní rutinu se třemi nadanými dětmi v různých fázích.
Souhlasím, zdá se, že vyváženost hrála velkou roli. Zaujalo mě, že maminka mluvila s dětmi o zahradničení a vaření, nejen o knihách. Dimitro, jak bys to udělal se svým denním režimem, kdybys měl takové děti?
Ano, Helenko, přesně to se mi také líbilo – že se maminka nezabývala jen knihami, ale nechala děti sbírat zeleninu ze zahrádky a vařit s ní. V naší vlastní rutině, se třemi dětmi, děláme totéž: v sobotu ráno všichni společně v sadu, pak vaříme vše, co jsme nasbírali. Dimitro, co říkáš, zvládl bys to, aniž by ses zbláznil?
Ano, Eliasi, ta část o zahradě a vaření je jedna z nejchytřejších v historii. Snažíme se o totéž u našich dvou dětí, i když ne vždy v sobotu ráno stihnu autobus. Dimitro, vy, co máte tři, řekněte nám – opravdu děti pomáhají, nebo je nakonec vyzvednete všechny?
Ano, Eliasi, naprosto souhlasím – ta část zahrady udělala ten rozdíl. Já a moji dva, když byli malí, jsem je každou sobotu nutila sbírat rajčata a pak jsme společně dělali salát, ne proto, aby byli "chytří", ale aby neseděli jen v knihách. Dimitro, ty co máš tři, jak se ti daří nezkazit sad?
Ano, Anthony, vaření a zahradničení funguje pro nás oba, zvlášť když spolu v sobotu rybaříme a pak grilujeme ryby. S autobusem také ztrácím pár dní, ale manželka to dává dopředu a děti opravdu pomáhají. Dimitro, řekni nám, jak to zvládáš se třemi dětmi, aniž bys je sám vyzvedl?
Ναι, Ευαγγελία, το ίδιο έκανα κι εγώ με τον γιο μου όταν ήταν μικρός – Σάββατα στο περιβόλι, μάζευε αγγούρια και μετά τα έκοβε μόνος του στη σαλάτα. Δεν έγινε ποτέ χαμός, γιατί του έδινα μόνο ένα μικρό κομμάτι να φροντίζει. Δήμητρα, εσύ τι λες, βάζεις όρια ή τα αφήνεις να τρέχουν;
Ναι Νίκο, καλά το λες, το μικρό κομμάτι είναι το κλειδί. Εγώ με τα δικά μου παιδιά έκανα το ίδιο στο εργαστήριο – του έδινα μόνο ένα καλώδιο να καθαρίσει και μετά το έβαζα στη θέση του. Δήμητρα, εσύ πώς το χειρίζεσαι όταν τα παιδιά βαριούνται τη δουλειά;
Líbí se mi, že spolu v sobotu rybaříte a pak to grilujete, Georgi. S manželem jsme jako mladí jezdili na kole do polí a sbírali bylinky na zahradu. Vy, co trávíte dny v autobuse, jak se vám daří se moc neunavit?
Jsem ohromen, že na kole sbíráš zelené, Despino, zní to uvolněněji než autobus, který mě každé ráno vozí tam a zpět. Sobotní rybaření s malým je čas, kdy opravdu odpočívám, nejsem příliš unavený. Teď, když jste vychovala děti, chodíte ještě s manželem na zelené, nebo se změnil režim?
Ano, Georgi, greeny na kole byly více relaxační než autobus, kterým jezdím na směnu do nemocnice. Teď, když je náš syn dospělý, chodíme s manželem stále nějakou neděli na pole, ale spíše výjimečně – obvykle zůstáváme na naší zahradě v Nikósii. Rybaříte s dcerou jen v sobotu nebo chodíte občas sami?
