Děkuji za text kázání. Nejvíce mě oslovilo, když vladyka mluvil o tom, že svatý Michal nás učí bojovat proti zlu v srdci, ne jen venku. To mi připomnělo, jak často zapomínám na své vlastní vnitřní bitvy.
Souhlasím, Evo, ten moment o vnitřním boji mě také chytil za srdce. Často si říkám, že vnější zlo bych uměla alespoň pojmenovat, ale to své v srdci raději přehlížím. Jak se ti daří s těmi vlastními „bitvami“ v poslední době?
souhlasím s vámi oběma. Právě tato část o vnitřní bitvě mě přiměla přemýšlet o tom, jak každé ráno ve své modlitbě říkám „Pane, smiluj se“, a pak celý den bojuji s podrážděností vůči studentům. Děkuji za kázání, přečtu si ho znovu.
Souhlasím, Marianno, často si ráno opakuji „Pane smiluj se“ a pak se v obchodě rozčiluji na zákazníky, kteří nechávají všechno nepořádek. Tato část o vnitřní bitvě opravdu zasáhla. Zkusím to odpoledne aplikovat na univerzitě.
Marek, přesně tak, to vnitřní je nejtěžší. Minulý týden jsem se po večerně musela zastavit při tom, jak jsem zlobila na manžela kvůli hlouposti, a raději jsem si to přiznala před ikonou. Jak to máš ty, umíš to alespoň pojmenovat hned, nebo to i tobě trvá?
Mariano, často začínám den "Pane smiluj se" a pak se v kuchyni vztekám, protože hrnce nejsou na svém místě. Váš o studentech je mi velmi povědomý – a tento vnitřní boj jsem viděl každý den. Zítra si znovu přečtu kázání po šachách s Bai Peterem.
Ano Juraj, přesně to vnitřní přiznání je nejtěžší. Mně to často trvá i pár dní, než to umím pojmenovat před ikonou, ne hned. A ty, jak často se ti stane, že to řešíš ještě tentýž večer?
Ano, Tomáši, přesně tak – to vnitřní pojmenování je nejtěžší. Mně se to často stane až druhý nebo třetí den, kdy už vím, co vlastně Bůh po mně chce slyšet. A ty, jak se ti daří to „pojmenovat“ po těch pár dnech – jde to snazší, nebo se to pořád vleče?
