Jedenáctá neděle Matoušova: Matouš 18:23–35přeloženo

Podobenství o nevděčném služebníkovi, čtené na jedenáctou neděli podle Matouše, odhaluje jádro evangelijního étosu: ten, kdo přijímá Boží milosrdenství, je povolán, aby se stal nositelem milosrdenství i svému bratru. Království nebeské není prezentováno jako abstraktní myšlenka, ale jako způsob bytí, v němž odpuštění není okrajovou ctností, ale podmínkou společenství s Bohem.

Král v podobenství je obrazem Boha, zatímco služebník, který dluží „deset tisíc talentů“, představuje lidskou osobu trpící pod nekonečnou tíhou hříchu. Množství je přehnané, téměř nepředstavitelné. Tím Kristus ukazuje, že lidský dluh před Bohem nelze splatit morálními úspěchy nebo individuálními úspěchy. Spasení není mzdou za spravedlnost, ale darem božského soucitu. Sluha pouze žádá o prodloužení: „Mějte se mnou trpělivost. Přesto mu pán dává něco mnohem většího: neodkládá platbu, ale odpouští celý dluh. Zde se zjevuje božská milost, která převyšuje lidskou žádost.

Tragédie podobenství začíná, když se služebník, který obdržel odpuštění, setká se svým spoluslužebníkem. Dluh sto denárů je…