2. srpna/20. července – vzpomínka na Božího proroka Eliášepřeloženo

Eliáš Tišbitský (9. století př. n. l.), jeden z největších proroků a první panna Starého zákona.

Narodil se v Thesbii v Gileadu v kmeni Levi v 9. století. př. n. l. Život svatého proroka je popsán ve 3. a 4. knize Královské.

Svatý Epifanius z Kypru vypráví o narození proroka Eliáše následující legendu: „Když se Eliáš narodil, jeho otec Sovakh viděl ve vidění, jak ho pozdravili krásní muži, zavinuli ho ohněm a nakrmili ohnivým plamenem.“ Jméno Eliáš, které dítě dostalo a které znamená „síla Hospodinova“ [1], určovalo celý jeho život. Odmala se věnoval jedinému Bohu, usadil se na poušti a svůj život prožil v přísném půstu, rozjímání o Bohu a modlitbě.

Prorok, povolán k prorocké službě za izraelského krále Achaba, se stal ohnivým fanouškem pravé víry a zbožnosti.

Prorok Eliáš byl pro svou ohnivou horlivost pro slávu Boží vzat do nebe živý v ohnivém voze. Prorok Elizeus byl svědkem výstupu proroka Eliáše do nebe a obdržel spolu se svým spadlým pláštěm (druh oděvu) dar prorockého ducha dvakrát tak velkého, než měl prorok Eliáš.

Ze „Slova v den svátku proroka Božího Eliáše“ od vždy nezapomenutelného archimandrity Jana (Krestyankina)

Dnes, milovaní, ty a já...