Výklady žalmu 108:
Na závěr žalm k Davidovi.
Bože, nemlč z mé chvály, neboť se proti mně otevřela ústa hříšníka a unaveného, mluví na mě lichotivým jazykem a používají nenávistná slova, aby mě oklamali a posmívali se mi. mě naladit. Místo toho, abych mě miloval, jsem mě pomlouval, ale modlil jsem se a kladl na sebe zlo k dobru a nenávist k mé lásce. Polož na něj hříšníka a nechej ďábla stát po jeho pravici. Ať je vždy souzen a ať vyjde odsouzený a jeho modlitba ať se stane hříchem. Ať jsou jeho dny krátké a jeho biskupství ať se ujme: jeho synové ať jsou Syřané a jeho žena vdova. Kéž půjčovatel hledá vše, co je jeho, a ať ho práce druhých potěší. Ať pro něj není přímluvce; ať je ke svým sirotkům milostivý. Nechť jsou zničeny jeho děti; ať se jeho jméno spotřebuje v jedné generaci. Ať se před Hospodinem připomíná nepravost jeho otce a hřích jeho matky ať není očištěn. Ať jsou předvedeni před Hospodina a jejich památka ať je zničena ze země. Nepamatuji si, že bych měl projevit milosrdenství, ale zaženu člověka do chudoby a bídy as něžným srdcem zabíjet. A milujte přísahu, a přijde k němu, a nepřejte si požehnání a odstoupí od něj. A byl oděn přísahou jako roucho a jako voda byla v jeho lůně a jako olej byl v jeho kostech. Nechť je jako roucho a ať si oblékne roucho a ať ho nosí jako opasek, kterým se přepásá. Toto je dílo těch, kteří proti mně lžou před Hospodinem a mluví zle proti mé duši. A ty, Pane, Pane, učiň mi ve svém jménu, neboť tvé milosrdenství je dobré. Vysvoboď mě, neboť jsem ubohý a ubohý a srdce mé je ve mně rozrušené. Jako baldachýn, když se mu člověk vyhýbá, setřásá se a třese se jako pružina. Kolena mám unavená z půstu a moje tělo se změnilo kvůli oleji. A bylo mi od nich vyčítáno, že mě viděli a skláněli hlavy. Pomoz mi, Pane, můj Bože, a zachraň mě podle svého milosrdenství a dej jim, ať porozumí, že toto je tvá ruka a ty, Pane, jsi to stvořil. Budou prokleti a ty jim požehnáš; ti, kdo proti mně povstanou, budou zahanbeni, ale tvůj služebník se bude radovat. Ať se ti, kdo o mně lžou, oblékají hanbou a ať se oblékají jako šaty vlastní hanby. Upřímně se vyznám Hospodinu svými ústy a uprostřed mnohých ho budu chválit, neboť se objevím po pravici chudých, abych zachránil svou duši před pronásledovateli.
Въ коне́цъ, ѱало́мъ дв҃дꙋ,
At the end, the life of the two
Бж҃е, хвалы̀ моеѧ̀ не премолчѝ: ꙗ҆́кѡ ᲂу҆ста̀ грѣ̑шнича и҆ ᲂу҆ста̀ льсти́вагѡ на мѧ̀ ѿверзо́шасѧ, глаго́лаша на мѧ̀ ѧ҆зы́комъ льсти́вымъ, и҆ словесы̀ ненави́стными ѡ҆быдо́ша мѧ̀, и҆ бра́шасѧ со мно́ю тꙋ́не. Вмѣ́стѡ є҆́же люби́ти мѧ̀, ѡ҆болга́хꙋ мѧ̀, а҆́зъ же молѧ́хсѧ: и҆ положи́ша на мѧ̀ ѕла̑ѧ за бл҃га̑ѧ, и҆ не́нависть за возлюбле́нїе моѐ. Поста́ви на него̀ грѣ́шника, и҆ дїа́волъ да ста́нетъ ѡ҆деснꙋ́ю є҆гѡ̀: внегда̀ сꙋди́тисѧ є҆мꙋ̀, да и҆зы́детъ ѡ҆сꙋжде́нъ, и҆ моли́тва є҆гѡ̀ да бꙋ́детъ въ грѣ́хъ. Да бꙋ́дꙋтъ дні́е є҆гѡ̀ ма́ли, и҆ є҆пі́скопство є҆гѡ̀ да прїи́метъ и҆́нъ: да бꙋ́дꙋтъ сы́нове є҆гѡ̀ си́ри, и҆ жена̀ є҆гѡ̀ вдова̀: дви́жꙋщесѧ да преселѧ́тсѧ сы́нове є҆гѡ̀ и҆ воспро́сѧтъ, да и҆згна́ни бꙋ́дꙋтъ и҆з̾ домѡ́въ свои́хъ. Да взы́щетъ заимода́вецъ всѧ̑, є҆ли̑ка сꙋ́ть є҆гѡ̀: и҆ да восхи́тѧтъ чꙋжді́и трꙋды̀ є҆гѡ̀. Да не бꙋ́детъ є҆мꙋ̀ застꙋ́пника, нижѐ да бꙋ́детъ ᲂу҆щедрѧ́ѧй сирѡты̀ є҆гѡ̀: да бꙋ́дꙋтъ ча̑да є҆гѡ̀ въ погꙋбле́нїе, въ ро́дѣ є҆ди́нѣмъ да потреби́тсѧ и҆́мѧ є҆гѡ̀. Да воспомѧне́тсѧ беззако́нїе ѻ҆тє́цъ є҆гѡ̀ пред̾ гдⷭ҇емъ, и҆ грѣ́хъ ма́тере є҆гѡ̀ да не ѡ҆чи́ститсѧ: да бꙋ́дꙋтъ пред̾ гдⷭ҇емъ вы́нꙋ, и҆ да потреби́тсѧ ѿ землѝ па́мѧть и҆́хъ: зане́же не помѧнꙋ̀ сотвори́ти ми́лость, и҆ погна̀ человѣ́ка ни́ща и҆ ᲂу҆бо́га, и҆ ᲂу҆миле́на се́рдцемъ ᲂу҆мертви́ти. И҆ возлюбѝ клѧ́твꙋ, и҆ прїи́детъ є҆мꙋ̀: и҆ не восхотѣ̀ блгⷭ҇ве́нїѧ, и҆ ᲂу҆дали́тсѧ ѿ негѡ̀. И҆ ѡ҆блече́сѧ въ клѧ́твꙋ ꙗ҆́кѡ въ ри́зꙋ, и҆ вни́де ꙗ҆́кѡ вода̀ во ᲂу҆тро́бꙋ є҆гѡ̀ и҆ ꙗ҆́кѡ є҆ле́й въ кѡ́сти є҆гѡ̀: да бꙋ́детъ є҆мꙋ̀ ꙗ҆́кѡ ри́за, въ ню́же ѡ҆блачи́тсѧ, и҆ ꙗ҆́кѡ по́ѧсъ, и҆́мже вы́нꙋ ѡ҆поѧсꙋ́етсѧ. Сїѐ дѣ́ло ѡ҆болга́ющихъ мѧ̀ ᲂу҆ гдⷭ҇а и҆ глаго́лющихъ лꙋка̑ваѧ на дꙋ́шꙋ мою̀. И҆ ты̀, гдⷭ҇и, гдⷭ҇и, сотворѝ со мно́ю и҆́мене ра́ди твоегѡ̀, ꙗ҆́кѡ бл҃га млⷭ҇ть твоѧ̀: и҆зба́ви мѧ̀, ꙗ҆́кѡ ни́щь и҆ ᲂу҆бо́гъ є҆́смь а҆́зъ, и҆ се́рдце моѐ смѧте́сѧ внꙋ́трь менє̀. Ꙗ҆́кѡ сѣ́нь, внегда̀ ᲂу҆клони́тисѧ є҆́й, ѿѧ́хсѧ: стрѧсо́хсѧ ꙗ҆́кѡ прꙋ́зи. Кѡлѣ́на моѧ̑ и҆знемого́ста ѿ поста̀, и҆ пло́ть моѧ̀ и҆змѣни́сѧ є҆ле́а ра́ди. И҆ а҆́зъ бы́хъ поноше́нїе и҆̀мъ: ви́дѣша мѧ̀, покива́ша глава́ми свои́ми. Помози́ ми, гдⷭ҇и бж҃е мо́й, и҆ сп҃си́ мѧ по млⷭ҇ти твое́й: и҆ да разꙋмѣ́ютъ, ꙗ҆́кѡ рꙋка̀ твоѧ̀ сїѧ̀, и҆ ты̀, гдⷭ҇и, сотвори́лъ є҆сѝ ю҆̀. Прокленꙋ́тъ ті́и, и҆ ты̀ блгⷭ҇ви́ши: востаю́щїи на мѧ̀ да постыдѧ́тсѧ, ра́бъ же тво́й возвесели́тсѧ. Да ѡ҆блекꙋ́тсѧ ѡ҆болга́ющїи мѧ̀ въ срамотꙋ̀ и҆ ѡ҆де́ждꙋтсѧ ꙗ҆́кѡ ѻ҆де́ждою стꙋдо́мъ свои́мъ. И҆сповѣ́мсѧ гдⷭ҇еви ѕѣлѡ̀ ᲂу҆сты̑ мои́ми и҆ посредѣ̀ мно́гихъ восхвалю̀ є҆го̀: ꙗ҆́кѡ предста̀ ѡ҆деснꙋ́ю ᲂу҆бо́гагѡ, є҆́же спⷭ҇тѝ ѿ гонѧ́щихъ дꙋ́шꙋ мою̀.
O Lord, my praise shall not be silent: for I am a sinner and a deceiver, and they have spoken against me with deceitful tongue, and my words have been hateful to me, and they have conspired against me. Instead of loving me, they have dealt treacherously with me; and I, I have prayed: they have laid evil upon me instead of good, and hatred instead of my love. Set a sinner over him, and let the devil stand at his right hand: when he is judged, let him be condemned, and let his prayer be in sin. Let his days be few, and let his office be taken by another: let his sons be orphans, and his wife a widow; let his sons wander about, and seek for bread, and be driven out of their own houses. Let the borrower take all that he has: and let strangers take his labors. Let him have no defender, nor let any mercy be shown to his orphan: let his children be in destruction, and in his own family let his name be consumed. Let the iniquity of his father be remembered before the Lord, and the sin of his mother not be cleansed: let them be before the Lord as a reproach, and let their memory be consumed from the earth; for he remembered not to show mercy, and he pursued the poor man and the needy, and he had mercy on no one. And he loved oaths, and they came upon him: and he did not desire mercy, and it departed from him. And he clothed himself in oaths as in a garment, and entered as water into his bowels, and as oil into his bones: let it be to him as a garment, wherein he is clothed, and as a girdle, with which he is girded. This is the work of those who deal treacherously with me before the Lord, and who speak deceitfully against my soul. And Thou, O Lord, O Lord, do this for my sake and for Thy name's sake, because of Thy great mercy: deliver me, for I am poor and needy, and my heart is troubled within me. For as a shadow when it is driven away, I have fled: I was afraid as a trembling. My strength is consumed through fasting, and my flesh has grown lean for my sake. And I was a reproach to them: they saw me, and they shook their heads. Help me, O Lord my God, and save me according to Thy mercy: and let them understand that Thy hand is this, and that Thou, O Lord, hast done it. Cursed be they that rise up against me, and blessed be Thy servant. Let them be clothed with shame and confusion, and let them be covered with their own shame. And I will confess to the Lord with my mouth, and in the midst of many I will praise Him: for He stood at the right hand of the needy, who delivered my soul from them that persecuted it.