Chléb, Kriste, nepohrdej mnou, Tvým Tělem, a nyní Tvou Božskou Krví, nejčistší, Pane, a Tvá strašná tajemství, nechť se zúčastní prokletí, kéž mi není na soudu, ať je mi ve věčném a nesmrtelném životě.
Nepohrdej mnou - nezbav mě příležitosti. K soudu - k odsouzení. Břicho je život.
Vezmi chléb, Kriste, nepohrdej mnou, svým tělem. V moderním jazyce by existoval jiný slovosled: „Nepohrdej mnou, Kriste, vezmi si chléb – tělo své,“ nebo alespoň jiná interpunkce: „Chléb, Kriste, vezmi, nepohrdej mnou – tělem svým“.