1. Mořská vlna, která skryla pronásledovatele starodávna, trýznitele, schovala spasené mládí pod zem: my však jako mladí zpíváme Pánu, neboť jsme slavně oslaveni.
3. Ty, který jsi celou zemi nekontrolovaně visel na vodách, když jsi viděl stvoření visící na čele, otřásající se hrůzou mezi mnohými, nejsi svatý, Pane, který křičíš.
4. Habakuk na kříži, když viděl tvé božské vyčerpání, zděšeně vykřikl: Odřízl jsi mocnou moc, ó Dobrý, spojil se s těmi v pekle, neboť jsi všemohoucí (Hab 3,14; Mt 12,29).
5. Tvé Zjevení, Kriste, které jsi k nám milostivě přišel, Izaiáš, když spatřil světlo večera, volal z noci: mrtví vstanou a ti, kteří jsou v jejich hrobech, vstanou a všichni, kteří se narodili na zemi, se budou radovat (Iz 26,18).
6. Narodil jsem se, ale nebyl jsem chován v hrudi velryb Jonáš: Za to, že jsi nosil svůj obraz, který trpěl a byl pohřben, jako z paláce, od šelmy, pozval jsi správce: ti, kteří se chovají nadarmo a falešně, opustili toto milosrdenství přírodě. Ten, který v dávných dobách zahalil pronásledovatele a trýznitele mořskou vlnou, děti zachráněného se schovaly pod zem; ale my jako mladé ženy budeme zpívat Pánu, protože byl slavnostně oslaven.
Ty, který jsi visel celou zemi na vodách bez opory, stvoření, když tě viděl viset na Golgotě, chvěl ses velikou hrůzou a křičel: není svatého kromě Tebe, Pane.
Habakuk, když viděl Tvé Božské ponížení na kříži, údivem vykřikl: Zastavil jsi, ó Dobrý, vládu mocných, spojuješ se s těmi v pekle jako všemohoucí.
Když Izajáš v noci spatřil nevečerní světlo Tvé theofanie, ó Kriste, který jsi byl pro nás milosrdný, zvolal: mrtví vstanou a v hrobech vstanou a všichni, kdo žijí na zemi, se budou radovat.
Jonáš byl pohlcen, ale velrybími útroby ho nezadržely; Neboť předobrazem Tebe, Kriste, který jsi trpěl a byl vydán k pohřbu, vyšel ze šelmy jako z paláce a volal ke strážcům tvého hrobu: drž se marných a falešných věcí, ztratil jsi samotné milosrdenství.
7. Nepopsatelný zázrak: v jeskyni vysvobodil ctihodné mladíky z plamenů, v hrobě jsou mrtví, bez života, zpívají pro naši spásu: Bože Vysvoboditeli, požehnaný jsi.
8. Děs se, nebe, základy země, hle, mrtví se počítají k živým a maličké se podivně přijímají do hrobu: Dobrořečte Jeho dětem, zpívejte kněžím, vyvyšujte lid na všechny věky.
9. Neplač nade mnou, Matko, když vidíš v hrobě, který jsi ve svém lůně bez Semene počala Syna, neboť povstanu a budu oslaven a budu velebit slávou bez ustání jako Bůh, velebit tě vírou a láskou.