Tomu, kdo se nemodlí s pozorností, ale je v modlitbě roztržitý, se mu žalm zdá být v cizím jazyce a pro žalm se sám stává cizím jazykem. Démoni si z toho dělají posměch.
Eliáš starší (Philokalia, sv. 3)
Modlitby, které církev nabízí svým dětem k neustálému užívání, obsahují plnost pravoslavné teologie; jejich jazyk je daleko od našeho každodenního jazyka a mnohým se to zdá nepřekonatelná překážka. Modlitby je třeba vnímat celou bytostí, celým životem – a celou myslí... kolik z nás je na to připraveno?
Hlavní věc je samozřejmě modlitební aspirace srdce k Bohu, který nás sám může uvést do veškeré pravdy (Jan 16:13). Když prosíme Boha v modlitbě za naše naléhavé fyzické a duchovní potřeby, neměli bychom také prosit o hlavní poklad křesťana, o hlavní a milostí naplněnou duchovní činnost – modlitbu, opakující po Spasitelových učednících: Pane! Nauč nás modlit se (Lukáš 11:1)?
Hlavním a nejmocnějším prostředkem pro vstup do světa modlitby je účast na bohoslužbě a zkušenost společné modlitby v kostele. Duch svatý, Duch pravdy, jasně působí v církvi, vnáší slova modlitby do naší mysli a srdce a dává nám pocítit veškerou jejich moc.
„Musíme navštěvovat bohoslužby s pozorností a citem,“ píše sv. Theophan the Recluse. "Poslouchejte, pochopte a prociťte, co se zpívá a čte, a to je mentální modlitba." „Neexistuje lepší způsob, jak objevit upřímnou modlitbu, než být v kostele, na bohoslužbách,“ píše v dalším dopise. — V bohoslužbách jest duch modlitby. Každý, kdo sedí při bohoslužbě s pozorností ke všemu přečtenému a zpívanému, se nemůže ubránit modlitební náladě. Je-li tomu tak dnes, zítra, pozítří a tak dále, pak se v srdci konečně rozsvítí modlitební oheň. Ale když to Bůh dá, pak poběžíš do kostela jako na královskou hostinu a nic tě nezastaví, jen se snaž poslouchat církevní zpěv a čtení a nic se nestane bez pozornosti.“
Poslouchání v chrámu a čtení Písma svatého doma je velmi důležité. Boží Slovo má obrovskou duchovní moc, je schopno proniknout celým člověkem a změnit celé jeho bytí, má velkou učitelskou moc. Kromě toho se všechny bohoslužby, všechny naše pravoslavné modlitby zrodily z Písma svatého, bez kterého je nelze pochopit a asimilovat. Církevní otcové inspirovaní Bohem nám odkázali pravidlo každodenního čtení Písma svatého a my se musíme ze všech sil snažit toto pravidlo dodržovat. Nejlepší je, když každý den zvládnete přečíst kapitolu z evangelia a od Apoštola (Skutky svatých apoštolů a listy apoštolů), ale i pár veršů evangelia, byť jeden verš denně dá duši hodně. Čtení evangelia a apoštola nám pomáhá vstoupit do světa modliteb složených lidmi, kteří žili a dýchali Písmo svaté.
„Tak se všichni učte a vštěpujte pravdy Kristova slova a ono ve vás bude přebývat,“ píše svatý Theophan The Recluse. - Za tímto účelem čtěte, přemýšlejte, zapamatujte si, milujte a poté to uveďte do praxe. To poslední je hranice sebevzdělávání. I když tomu tak není, nelze o nikom říci, že se sám učil, ačkoli zná slovo Kristovo nazpaměť a dobře odůvodňuje.“
Další nejdůležitější role patří četbě knih: patristických děl, včetně výkladů Písma svatého a modliteb, a také knih, které konkrétně vysvětlují slova a výrazy modliteb. Zde jsme se pokusili podat nejúplnější soubor vysvětlení modliteb buněčného pravidla a na konci knihy uvádíme seznam některých patristických prací o modlitbě.
Svatí otcové nám radí, jak spojit aktivní modlitbu se studiem z knihy.
"Když vidíte, že začínáte slábnout v modlitbě, vezměte si knihu a poslouchejte, co čtete, vstřebávejte její význam; nepřebírejte slova jakoby mimochodem, ale prozkoumávejte je s uvažováním (hledejte význam), ukládejte to, co znáte, do své mysli, jako do pokladnice. Pak začněte uvažovat o tom, co čtete, aby to, o čem čtete, zůstalo ve vás vřelé, když budete myslet na to nezapomenutelná vůle. božské věci, jak říká svatý David: oheň vzplane v mém učení (Ž 39,4) Tak jako jídlo lahodí chuti, když se dobře žvýká zuby, tak božská slova vyživují mysl a obveselují srdce, když kolují v duši rozumem, říká tentýž prorok, „je slovo tvé ke mně 19 výroky svatých blahoslavených otců a studujte jejich životy, abyste to všechno mohli mít jako předmět přemýšlení po celé noci."
Blahoslavený Theoliptus, metropolita Filadelfie (Philokalia, sv. 5.)
V návaznosti na toto patristické učení je dobré zavést zvyk po ranní nebo před večerní modlitbou (nebo, je-li to vhodnější, ve zvláštní denní dobu k tomu určenou) číst z modlitební knížky vysvětlivky k jedné (a lépe - ne více) modlitbě.
Přestože tato kniha obsahuje kompletní texty všech vysvětlených modliteb, neměli byste se modlit podle ní, ale podle „skutečné“ modlitební knihy. Bylo by hezké mít záložky jak v modlitební knížce, tak v této knize pro běžné studium (nejpohodlnější je možná taková, která je podobná těm, které se v kostele hojně používají pro liturgické knihy: odolná a krásná stuha, která slouží jako záložka na dvou místech knihy najednou).