Irmos: Vylil jsi rosu z plamenů svatých a spravedlivou oběť jsi spálil vodou; Dělej všechno, Kriste, jak chceš. Chválíme Tě navždy.
Dělej všechno, Kriste, jak chceš – vždyť ty děláš všechno, Kriste, co chceš (ze své vlastní vůle).
+ A spravedlivou oběť jsi spálil vodou. Irmos opěvuje nejen onen zázrak Hospodinův, který je vždy základem 8. zpěvu – proud rosy z plamene rozžhavené pece –, ale i další, kdy Hospodin modlitbou proroka Eliáše snesl oheň z nebe a pohltil oběť hojně prolitou vodou (1Kr 18,30-38).
Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se nade mnou.
Proč by imám neměl plakat, když myslím na smrt, když vidím svého bratra ležet v hrobě, neslavný a ošklivý? Co ztrácím a v co doufám? Jen mi dej, Pane, před koncem pokání. (dvakrát)
Sláva:
Věřím, že přijdeš soudit živé i mrtvé a každý bude stát ve své hodnosti, staří i mladí, vladaři i knížata, panny i kněžky; kde se najdu? Z toho důvodu volám: dej mi, Pane, pokání před koncem.
A teď:
Nejčistší Matko Boží, přijmi mou nehodnou modlitbu a zachraň mě před drzou smrtí a dopřej mi pokání před koncem.
Kdy - kdy. Dej to - dej to. Kněží jsou kněží.