Hlas dané neděle (Týden, v církevní slovanštině a v liturgické terminologii) lze nalézt v církevním kalendáři. Hlas určuje četné liturgické hymny týdne, ale zde uvádíme pouze nedělní troparia, protože je žádoucí zahrnout je do vašeho celového řádu a je předepsáno, aby je bylo možné číst v Pokračování po svatém přijímání.
Hlas 1
Jsem zapečetěn kamenem od Židů, / a jako bojovník střežící Tvé nejčistší Tělo, / tři dny jsi vstal, / darující světu život. / Z toho důvodu k Tobě, ó Životodárci, nebeské mocnosti volají: / sláva Tvému zmrtvýchvstání, Kriste, / sláva Tvému království, / sláva Tvému pohledu, jediný, kdo miluje lidstvo.
Kámen byl zapečetěn před Židy a bojovníci střežili Tvé Nejčistší Tělo - ačkoli kámen byl zapečetěn Židy a Tvé Nejčistší Tělo střežili vojáci. Z tohoto důvodu – proto. Volali na Tebe - volali na Tebe. Dívat se je prozřetelnost, Prozřetelnost.
Kámen byl zapečetěn před Židy a vojáci, kteří střežili Tvé nejčistší tělo... Šli, postavili stráž k hrobu a zapečetili kámen (Matouš 27:66).
Kámen je zapečetěn před Židy a bojovníci střežící Tvé Nejsvětější Tělo... Máme před sebou obrat řeči charakteristický pro církevněslovanský jazyk: tzv. nezávislý dativ. Tato konstrukce nese význam okolností. Tento význam je do moderní ruštiny přeložen pomocí zcela jiné fráze (vedlejší věta).
Hlas 2
Když jsi sestoupil k smrti, Nesmrtelný život, / pak jsi zabil peklo s leskem Božství; / když jsi vzkřísil i ty, kdo zemřeli z podsvětí, / všechny nebeské mocnosti volaly: / Životodárný Kriste, Bože náš, sláva tobě.
Kdy - kdy. Belly Immortal - Immortal Life (* vokativ - odvolání).
+ Kanonická ikona Vzkříšení Krista je ikonou Jeho sestupu do pekla.
Spasitel „sestupuje do pekla, aby jako slunce spravedlnosti svítilo těm na zemi, stejně tak světlo svítilo těm, kdo byli ve tmě a stínu smrti (viz: Job 10:21); aby, stejně jako Hospodin kázal pokoj těm na zemi, propuštění zajatcům a navrácení zraku slepým a věčné těm, kdo neuvěřili, se stal autorem kárání nevěry, stejným způsobem kázal těm, kdo byli v pekle, aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno v nebi, na zemi i pod zemí (Flp 2,10), a tak, když vyřešil ty, kdo byli spoutaní po staletí, se vrátil zpět – ze smrti do života a připravil nám cestu ke vzkříšení.
Ctihodný Jan z Damašku
Když jsi sestoupil k smrti, Nesmrtelné břicho, pak jsi zabil peklo s leskem Božského...
Když Kristus pronikl do pekla, se zářem své slávy rozptýlil jeho neproniknutelnou temnotu a přivedl svaté zajatce, obsažené v neproniknutelné temnotě pekla, ze zajetí s ním do nebe.
Ctihodný John Cassian Roman
Vychoval jsi ty, kteří zemřeli z podsvětí...
"Přímluvce Boha a lidí vysvobodil duše spravedlivých z pekelných vězení, když tam sám sestoupil, a vedl je do nebeských radostí."
Svatý Řehoř Veliký
Nedělní tropar 2. tónu je také troparem Velké soboty, předvečera Kristova jasného vzkříšení.
Hlas 3
Ať se radují v nebi, / ať se radují na zemi, / neboť Hospodin stvořil moc svým ramenem, / smrtí pošlapal smrt, / stal se prvorozeným z mrtvých; / vysvoboď nás z břicha pekelného, / a uděl světu veliké milosrdenství.
Nebeský - všechno nebeské, nebe. 3-pozemské - vše pozemské, zemské. Tvoř sílu svou paží – ukázal sílu tvé ruky. Velia - skvělé.
+ Tvoř sílu svou paží – výraz z písně Nejsvětější Bohorodice (v ruském překladu: Ukázal sílu své paže – Lukáš 1:51); slova, která pronesla Nejčistší Panna o vtělení Syna Božího, se tropar vztahuje k Jeho Vzkříšení, a tedy k celému dílu stavby Božího domu (Prozřetelnosti). Slova pošlapávání smrti smrtí nás obracejí k velikonočnímu troparu: Kristus vstal z mrtvých, pošlapává smrt smrtí a dává život těm, kdo jsou v hrobech.
Buď prvorozený z mrtvých, vysvoboď nás z lůna pekelného. Linka nás odkazuje na slova apoštola Pavla: Kristus však vstal z mrtvých, prvorozený z těch, kteří zesnuli. Neboť jako je smrt skrze člověka, tak je skrze člověka i vzkříšení z mrtvých. Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni ožijí, každý ve svém vlastním řádu: Kristus prvorozený, potom ti, kteří patří Kristu při Jeho příchodu (1. Korintským 15:20-24).
Hlas 4
Učedníci Páně slyšeli jasné kázání o vzkříšení / od anděla, / a zavrhli odsouzení svých předků, / apoštola chlubícího se slovesem: / smrt je zavržena, / Kristus Bůh vstal, / uděluje světu velké milosrdenství.
Kázání o vzkříšení je zprávou o vzkříšení. Mít vědět – učit se. Odsouzení předků je odsouzení zděděné od předků (tj. Adama a Evy). Pokud je svržena, je pošlapána.
Studenti. V církevněslovanském jazyce se v určitých polohách (například před „i“ a „yat“) střídají zvuky „k“, „g“, „x“ (zpětně lingvální) se zvuky „ts“, „z“, „s“. Tedy, spravedlivý muž – ale spravedlivé ženy, mučedník – ale mučedníci (m. generace); Bůh – ale o Bohu, duch – ale duše. Ale v tomto případě jsou příčestí shodná s tímto podstatným jménem v množném čísle. včetně ženského rodu „vedl“, „odmítal“ a „chlubil se“.
Hlas 5
Kooriginální Slovo Otce a Ducha, / zrozené z Panny pro naši spásu, / zpívejme víru a uctívání, / jak jsi se rozhodl v těle vystoupit na kříž, / a snést smrt, / a vzkřísit mrtvé / svým slavným vzkříšením.
Kooriginál je také bez počátku a autority, tedy také věčný a všemohoucí.
Hlas 6
Andělské síly jsou na Tvém hrobě, / a ti, kteří přihlížejí, jsou mrtví, / a Marie stojí v hrobě, / hledá Tvé nejčistší Tělo. / Zachytil jsi peklo, aniž by tě to lákalo; / potkal jsi dívku, udělující život; / vstal jsem z mrtvých, Pane, sláva Tobě.
Streguschii - hlídači, strážci.
+ Po skončení sabatu, na úsvitu prvního dne v týdnu, se Marie Magdaléna a druhá Marie přišly podívat na hrob. A hle, nastalo veliké zemětřesení, neboť anděl Páně, který sestoupil z nebe, přišel, odvalil kámen ode dveří hrobu a posadil se na něj; jeho vzhled byl jako blesk a jeho šaty byly bílé jako sníh; Jeho vyděšení se ti, kteří je hlídali, třásli a stávali se, jako by byli mrtví; Anděl obrátil svou řeč k ženám a řekl: Nebojte se, neboť vím, že hledáte Ježíše ukřižovaného; Není zde – vstal, jak řekl. Pojďte, podívejte se na místo, kde ležel Pán, a rychle jděte a řekněte jeho učedníkům, že vstal z mrtvých a jde před vámi do Galileje; tam Ho uvidíš. Hle, řekl jsem vám (Matouš 28:1-7). A Marie stála u hrobu a plakala. A když plakala, naklonila se k hrobu a spatřila dva anděly sedící v bílých rouchách, jednoho u hlavy a druhého u nohou, kde leželo Ježíšovo tělo. A oni jí říkají: manželka! proč pláčeš? Říká jim: Vzali mého Pána a nevím, kam ho položili (Jan 20:11-13).
Potkal jsi pannu, darující život... Linie troparu nás obrací k pokračování událostí Janova evangelia: ke setkání Ježíše s Marií Magdalenou (Jan 20,11-18). Říká se jí zde panna (evangelium ani život sv. Marie Magdalény, rovné apoštolům, nám nic přímo neříkají o věku a rodinném stavu světice v době událostí evangelia; ale řecké slovo παρυένος - panna - stejně jako moderní dívka není obecně používáno k označení ženy, jejíž stav není vdaná). Často je v tomto troparionu slovo „panna“ napsáno velkým písmenem, což odkazuje na Nejsvětější Bohorodičku; ale s tímto pochopením se troparion nehodí k žádnému uspokojivému vysvětlení.
Uchvátil jsi peklo... V řeckém textu troparion - odzbrojen.
Hlas 7
Svým křížem jsi zničil smrt, / lotrovi otevřel ráj, / myrhonoscům obětoval smutek / a přikázal apoštolovi kázat, / že jsi vstal, Kriste Bože, / uděluješ světu / velké milosrdenství.
Změnili jste to – to znamená, že jste to proměnili v radost (transformujte to – proměňte to).
Zloději jsi otevřel ráj... - viz: Lukáš 23:43.
...Nabízel jsi smutek nositelům myrhy... - viz: Matouš 28:8-10.
...A přikázal jsi apoštolovi, aby kázal... - viz: Matouš 28:18-20; Marek 16:15.
Hlas 8
Sestoupil jsi z výšin, soucitný, přijal jsi třídenní pohřeb, abychom byli osvobozeni od vášní, Náš život a vzkříšení, Pane, sláva Tobě.