Šestý slib, téměř totožný s dalším desátým (o kterém nebudeme mluvit samostatně), má charakter spiknutí. Tyto sliby jsou v očích křesťana stejně nesmyslné a nehodné jakékoli důvěry, jako jiné výmysly „Snu“, který musel vymyslet nějaký nečinný předek dnešních schizmatiků, stejný tvrdohlavý a ignorantský fanatik jako novodobí starověrci různých výkladů a dohod.
Sestavovatel „Snu“ ani nevěděl, jak vyjádřit sedmý slib, jak by měl, a proto kromě nesmyslnosti samotného slibu obsahují slova, která jej vyjadřují, nesmysly, které jsou každému zřejmé, totiž: jak bude ženě odpuštěno a bude zdravá, aniž by nemoc přestala? Něco je úžasné a dokonce ne složité, ale odhaluje setrvačnost mysli sestavovatele tohoto falešného „snu“, i když se zjevně chtěl nějak vykroutit, ale kvůli svému nedostatečnému vývoji se sám zapletl do zápletek svých slov.
V osmém příslibu se nečekaně od kompilátora „The Dream“ dozvídáme o existenci jakéhosi druhu smrti ostružin, které nám dříve nebyly známy. Tato novinka, jak si myslíme, mu byla neznámá a byla jím představena, pravděpodobně proto, aby čtenáře ohromil, přiměl ho přemýšlet o významu nesrozumitelného slova, a ještě více, aby přitáhl pozornost k „Snu“, ve kterém, jak říkají, lze najít slova, která nejsou pro smrtelníky zcela srozumitelná. Nepochopitelné, od velkého po malé, přitahuje lidi více než pochopitelné, už ze samotné podstaty naší duchovní podstaty, která se nespokojuje s viditelným a konečným, ale snaží se přenést střed světového života na druhou stranu pozemského bytí a vysvětlit jakoby srozumitelně, viditelné s neviditelným a konečné s nekonečným. Tento rys lidského ducha se projevuje v tomto podvodu sestavovatele „Snu“, kterým záměrně (jak si myslíme) dal nepochopitelný, tajemný výraz, aby čtenáře ještě více upoutal.
Devátý příslib již obsahuje heretickou moudrost, která s velkou pravděpodobností ukazuje na schizmatika jako sestavovatele „Snu“. Zde se, i když ne výslovně, otevřeně popírá důležitost vyznání se Bohu před knězem a odpuštění hříchů od Boha přijatých skrze něj ve svátosti pokání. Takový proticírkevní pohled na svátost pokání, stejně jako na dalších šest svátostí pravoslavné církve, vyvinuli schizmatici, kteří v nepřítomnosti zákonně ustanovených pastýřů po osobním odloučení od církve v době moskevského patriarchy Jeho Svatosti Nikona začali odmítat kněžství, a tím i církevní svátosti vykonávané kněžími. Ani modlitba svolení, kterou přečte kněz během pohřební služby a vloží do rakve se zesnulým, nemá bezpodmínečnou moc, která je zde připisována falešnému a fiktivnímu „Snu Matky Boží“.
Taková je slepota zarytých fanatiků, kteří jsou sami slepí ve věci víry a chtějí vést druhé, a ukazuje se, že slepý vede slepého a oběma hrozí osud, že v sobě znovu ukřižují Syna Božího (Žd 6,6). Připomeňme jim, že kdo se podle slova samotného Pána rouhá Duchu svatému (jako kacíř a schizmatik, sestavovatel nesmyslného „Snu Matky Boží“, který popírá svaté svátosti a snaží se nahradit svátost pokání čtením falešné a falešné a absurdní legendy), nebude mít odpuštění navždy (101 absurdní legenda, ale bude odsouzen navždy); že bude vinen tím nejtěžším trestem, pošlape Syna Božího a nepovažuje Krev smlouvy za svatou (jako schizmatici, kteří nemají zákonem stanovenou hierarchii, a tedy ani svaté svátosti), které posvětil, a uráží Ducha milosti (Žd 10,20).
Nyní si rozepišme konec „The Dream“, který skutečně nasazuje korunu šílenství na hlavu jeho kompilátoru.
11) Promluva Pána Ježíše Krista, Syna Božího, Spasitele tohoto světa, k Jeho Matce Panně Marii: Panně Nejsvětější Bohorodice, Panno Marii, tato tvá svatá modlitba je umístěna, - sen Nejsvětější Bohorodice, - ve svatém městě Jeruzalémě, ve svatyni, ve svaté, apoštolské katedrále pod katedrálou, je v kostele Tvá zapečetěná svatá modlitba 4. jeruzalémského patriarchy. A Petr a Pavel, nebeský pomocník, Kosmas a Dimian čtou, a pečeť: kříž je nebeská výška, kříž je pozemská šířka, kříž je církevní krása, kříž je hlubina moře, kříž je chvála anděla a archanděla, kříž je plot domu, kříž je moc krále, kříž je kříž, kříž je příslib pro věrnost já, služebníku Boží, pomoz, kříž je pro démony, kříž je pro nepřátele vítězství, kříž je poháněč démonů. Nyní a vždycky a na věky věků, amen.
Pro posílení dojmu na prostoduché čtenáře „Snu“, sv. města Jeruzaléma, jeruzalémského chrámu a Božího hrobu a pečeti jeruzalémského patriarchy. Ale kompilátor „The Dream“ se neomezuje pouze na toto; nestačí mu to nestačí, a přijde s nápadem oklamat důvěřivé čtenáře „Snu“ zprávou, že jeho negramotný výmysl prý četli nejvyšší apoštolové Petr a Pavel a z nějakého důvodu i sv. Kosmas a Damian!... To vše ani nemá cenu vyvracet; je to tak absurdní... a chcete-li, dokonce i vtipné, i když se to nehodí smát, když přemýšlíte o korupčním vlivu, který toto hloupé a negramotné dílo mělo a stále má na tolik generací v odlehlých místech. Bylo by docela vhodné připomenout zde horlivcům snadnou a pohodlnou metodu spasení, že svou spásu musíme zařídit podle slova Božího, podle vedení sv.
pravoslavná církev, která je sloupem a potvrzením pravdy (1 Tim 3,15), a podle příkladu svatých mužů a žen, kteří se líbili Bohu a byli jím oslaveni pro svůj spravedlivý život, korunováni dary milosti a přinášející jim věčnou blaženost v království nebeském.
Není jiné pravdy než té, která je obsažena ve sv. Pravoslavná církev Kristova neexistuje nikde jinde na celém světě a nemohou nám ji sdělit ti vlci v rouše beránčím, před kterými nás varuje sám Spasitel slovy: „Dejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v rouše beránčím, ale vnitřně jsou podobní (Mathiet7veswls) lupiči, kteří podle slova Písma svatého nevcházejí do dvora dveřmi. ovčí, ale lezou jinam (Jan 10,1), takových vlků a zlodějů je na světě mnoho; My ortodoxní křesťané bychom neměli dávat pozor a připoutat se nejen v duchu, ale dokonce i ve sluchu k bajkám, které si vymysleli. To nejsou naše slova, ale apoštolské poučení. To říká sv. Apoštol Pavel k tomu říká: Jestliže... vám anděl z nebe přinese více dobré zprávy, než to, co vám kázal, buď proklet (Gal 1,8).