Volal jsem k Pánu ve svém zármutku a on mě vyslyšel; z břicha pekla jsem křičel a ty jsi slyšel můj hlas. [Křičel jsem ve svém soužení k Hospodinu, svému Bohu, a vyslyšel mě; z břicha pekla můj křik, slyšel jsi můj hlas.] Svrhl jsi mě do hlubin, do srdce moře, a proudy mě obklopily, všechny Tvé vody a Tvé vlny mě přešly [... všechny Tvé výšiny a Tvé vlny mě přešly]. A řekl jsem: Byl jsem odvržen od tvých očí, ale znovu uvidím tvůj svatý chrám. Vody mě objaly do mé duše, propast mě zavřela [...voda se na mě vylila do mé duše, poslední propast mého života]; Moje hlava byla propletená mořskou trávou. Sestoupil jsem na úpatí hor, země mě navždy zablokovala svými bariérami; ale Ty, Pane, můj Bože, vyvedeš mou duši z pekla [...ať mé břicho vystoupí z porušení k Tobě, Pane můj Bože]. Když má duše ve mně omdlela, vzpomněl jsem si na Pána a má modlitba dorazila k Tobě, Tvému svatému chrámu.
Ti, kdo ctí marné a falešné (bohy), opustili své Milosrdné a já Ti s hlasem chvály přinesu oběť [... ti, kdo zachovávají marné a falešné milosrdenství, opustili své; sežeru Tě hlasem chvály a vyznání]; Splním, co jsem slíbil: spasení je u Hospodina! (Jan 2:2–10)
Sedmá a osmá píseň kánonu jsou vystavěny na základě děkovné písně tří mladých lidí, vhozených do ohnivé pece za to, že se odmítli klanět modle, a zázračně zachráněni (kapitola 3 Knihy proroka Daniela; je třeba poznamenat, že ve všech protestantských vydáních Bible, která označují „Kanonické písmo se Starými knihami Písma Nového zákona“ „přetištěno ze synodálního vydání“, písně tří mladých nenajdete, protože to bylo přeloženo z řeckého textu Bible a není v hebrejštině, kterou používají protestanti). Církev pamatuje na zázračné spasení mládeže, oslavuje Všemohoucího a Všemocného Boha a vyzývá celé Jeho stvoření, aby Ho chválilo.
Ukázka písně 7 – Daniel 3:19,26-56 (tučně):
"Pak byl Nabuchodonozor naplněn hněvem a vzhled jeho tváře se změnil na Šadracha, Méšacha a Abednega, a nařídil, aby se pec zahřála sedmkrát více, než ji obvykle pálili, a nařídil nejsilnějším mužům ze svého vojska, aby svázali Šadracha, Méšacha a Abednega a hodili je do pece, rozžhavené a svázané v ohni. ve svých dalších šatech a byli vhozeni do ohnivé pece a protože králův příkaz byl přísný a pec byla extrémně horká, plameny ohně zabily ty lidi, kteří opustili Šadracha, Méšacha a Abednega, a tito tři muži, Šadrach, Méšach a Abednego, padli do ohnivé pece.
A kráčeli uprostřed plamenů, zpívali Bohu a dobrořečili Pánu. Azariáš vstal, modlil se, otevřel ústa uprostřed ohně a zvolal:
Požehnaný jsi, Pane Bože našich otců, chváleno a oslavováno je tvé jméno navěky. [Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, chváleno a oslavováno je Tvé jméno navěky.] Neboť jsi spravedlivý ve všem, co jsi nám učinil, a všechny Tvé skutky jsou pravdivé a Tvé cesty jsou správné a všechny Tvé soudy jsou pravdivé. Vykonal jsi pravé soudy ve všem, co jsi na nás a na svaté město našich otců, Jeruzalém, uvalil, protože jsi to všechno na nás v pravdě a v soudu uvalil za naše hříchy.
Neboť jsme zhřešili a jednali nezákonně, odvrátili jsme se od Tebe a zhřešili jsme ve všem. Neposlouchali tvá přikázání a nezachovávali je a nečinili, jak jsi nám přikázal, aby nám bylo dobře. [Neboť jsme zhřešili a přestoupili jsme od Tebe, zhřešili jsme ve všem a neposlouchali jsme tvá přikázání; byli jsme nižší než ti, kteří zachovali, a nižší než ti, kteří stvořili, jak jsi nám přikázal, aby nám to bylo dobré.] A vše, co jsi na nás uvedl, a všechno, co jsi nám učinil, jsi učinil podle pravého soudu. A vydal nás do rukou nezákonných nepřátel, nejnenáviděnějších odpadlíků a nespravedlivého a nejhoršího krále na celé zemi. A teď nemůžeme otevřít ústa; Stali jsme se hanbou a potupou tvým služebníkům a těm, kdo tě ctí.
Ale nezrazuj nás navždy pro své jméno [nezrazuj nás až do konce pro své jméno] a neznič svou smlouvu. Neber od nás své milosrdenství kvůli Abrahamovi, svému milému, kvůli Izákovi, svému služebníku, a Izraeli, svému světci, kterému jsi řekl, že rozmnožíš jejich semeno jako hvězdy nebes a jako písek na mořském pobřeží.
Byli jsme pokořeni, Pane, více než všechny národy, a nyní jsme poníženi po celé zemi za své hříchy, a v současné době nemáme žádného knížete, žádného proroka, žádného vůdce, žádnou zápalnou oběť, žádnou oběť, žádnou oběť, žádné kadidlo, žádné místo, kde bychom ti mohli přinést oběť a získat Tvé milosrdenství. Ale se zkroušeným srdcem a pokorným duchem buďme přijati. Jako se zápalnými oběťmi beranů a býků a jako s tisíci tučných jehňat, tak ať je ti nyní příjemná naše oběť před tebou; neboť není hanby pro ty, kdo v tebe důvěřují.
A nyní Tě následujeme celým svým srdcem a bojíme se Tě a hledáme Tvou tvář. Nedělej nám ostudu, ale jednaj s námi podle své blahosklonnosti a podle hojnosti svého milosrdenství a vysvoboď nás silou svých zázraků a vzdej slávu svému jménu, Pane, a ať se zastydí všichni, kdo činí zlo tvým služebníkům, ať se zastydí vší silou a jejich moc ať je rozdrcena a dej jim vědět, že jsi jediný v celém Pánu Bohu a slávě.
Mezitím královští sluhové, kteří je vhodili, nepřestali pec zapalovat olejem, dehtem, koudelí a dřívím a plamen se zvedl nad pecí na devětačtyřicet loktů a vyšlehnul a spálil ty z Chaldejců, ke kterým se dostal u pece.
Anděl Páně však sestoupil do pece spolu s Azariášem a těmi, kdo byli s ním, a vyhodili plamen ohně z pece a dali najevo, že uprostřed pece byl jakoby šumivý mokrý vítr a oheň se jich vůbec nedotkl, neublížil jim a nerušil je.
Potom tito tři jako jedním ústy zpívali v peci a dobrořečili a oslavovali Boha:
Požehnaný jsi, Pane Bože našich otců, chválen a vyvýšen na věky, a požehnané je jméno Tvé slávy, svaté, velmi chválené a vyvýšené navěky. [Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, a chválen a vyvýšen na věky a velebeno jméno Tvé svaté slávy a chválen a vyvýšen na věky.]
Požehnaný jsi v chrámu své svaté slávy a navěky nejchválený a slavný.
Požehnaný jsi Ty, jenž vidíš hlubiny, jenž sedíš na cherubínech a jsi navěky veleben a vyvýšen.
Požehnaný jsi na trůnu slávy Tvého království, navěky veleben a vyvýšen.
Požehnaný jsi na nebeské klenbě a navěky velebený a vyvýšený.
Ukázka 8. písně - (Dan.3:57-90):
Dobrořečte všem skutkům Páně, pějte chválu Pánu a vyvyšujte ho navěky. [Dobrořečte všem skutkům Hospodinovým, Hospodine, zpívejte chválu a vyvyšujte Ho navěky.]
Dobrořečte Pánu, andělé Páně, zpívejte a vyvyšujte Ho navěky.
Dobrořečte Pánu, nebesa, zpívejte a vyvyšujte Ho navěky.
Dobrořečte Pánu, všechny vody nad nebesy, zpívejte chválu a vyvyšujte Ho navěky.
Dobrořečte všem mocnostem Pána, Hospodine, opěvujte a vyvyšujte Ho navěky.
Dobrořečte Pánu, slunce a měsíc, zpívejte a vyvyšujte Ho navždy.
Dobrořečte Pánu, hvězdy nebeské, zpívejte a vyvyšujte Ho navěky.
Dobrořečte Pánu, déšť a roso, zpívejte chválu a vyvyšujte Ho navěky.
Dobrořečte Pánu, všechny větry, zpívejte a vyvyšujte Ho navěky.
Dobrořečte Pánu, oheň a žár, zpívejte a vyvyšujte Ho navěky.
Dobrořečte Pánu, chlad a teplo, zpívejte a vyvyšujte Ho navždy.
Dobrořečte Pánu, roso a mraze, zpívejte a vyvyšujte Ho navěky.
Dobrořečte Pánu, noci a dny, zpívejte a vyvyšujte Ho navěky.
Dobrořečte Pánu, světlo a tma, zpívejte a vyvyšujte Ho navěky.
Dobrořečte Pánu, led a mráz, zpívejte a vyvyšujte Ho navždy.
Dobrořečte Pánu, mráz a sníh, zpívejte a vyvyšujte Ho navěky.
Dobrořečte Pánu, blesky a mraky, zpívejte a vyvyšujte Ho navěky.
Kéž země žehná Hospodinu, kéž ho opěvuje a vyvyšuje navždy.
Dobrořečte Pánu, hory a pahorky, zpívejte a vyvyšujte Ho navěky.
Dobrořečte Pánu, všechny rostliny na zemi, zpívejte a vyvyšujte Ho navždy.
Dobrořečte Pánu, prameny, zpívejte a vyvyšujte Ho navěky.
Dobrořečte Pánu, moře a řeky, zpívejte a vyvyšujte Ho navždy.