А҆́гг҃ле бж҃їй, храни́телю мо́й ст҃ы́й, живо́тъ мо́й соблюдѝ во стра́сѣ хрⷭ҇та̀ бг҃а, ѹ҆́мъ мо́й ѹ҆твердѝ во и҆́стиннѣмъ пꙋтѝ, и҆ къ любвѝ го́рнѣй ѹ҆ѧзвѝ дꙋ́шꙋ мою̀, да тобо́ю направлѧ́емь, полꙋчꙋ̀ ѿ хрⷭ҇та̀ бг҃а ве́лїю млⷭ҇ть.
Aggélē bogoství, stáyi mójí, zṓm mojí soblědǐ vъ strásě Khrista, dŭmŭ mojí dvěd̀věstĭ vъ istínнěmъ pútì, i͆ kъ lyubvì górněj dŭšŭ móju, da tóbóju napravlě́jemь, polučŭ̀ ſcff Khrista vě́liju mléti.
И҆ ны́нѣ и҆ при́снѡ и҆ во вѣ́ки вѣкѡ́въ. Ґми́нь.
Et nunc et præsentium et in sæcula sæculorum. Amen.
Не ѹ҆молчи́мъ никогда̀ бцⷣе, си̑лы твоѧ̑ глаго́лати недосто́йнїи: а҆́ще бо ты̀ не бы̀ предстоѧ́ла молѧ́щи, кто̀ бы на́съ и҆зба́вилъ ѿ толи́кихъ бѣ́дъ; кто́ же бы сохрани́лъ до ны́нѣ свобо́дны; не ѿстꙋ́пимъ влⷣчце, ѿ тебѐ, твоѧ̑ бо рабы̑ сп҃са́еши при́снѡ ѿ всѧ́кихъ лю́тыхъ.
Non silenciamus numquam Theotokos, fortitudinem tuam loquimur indigni: etsi non stes ante orantes, qui nos a taliis calamitatum liberaverit; quis autem servos tuos in hac tempore liberas priscernuisset ab omnium crudelitatibus? Non deficiemus Domine, de te, quia servos tuos salvos praecipies per omnia.