S touhou přijímat blaženost těch, kteří truchlí,/ dnem i nocí jsi bez ustání plakal,/ majíce na mysli Hodinu soudu,/ proto jsi po své smrti našel útěchu v nebi,/ ctihodný Atanasi./ Dej, ať i my zde můžeme plakat a sejmout své hříchy, / jako by nekonečný pláč pominul, / tam se nám dostane útěchy.
* * *