а҃. Возведо́хъ ѻ҆́чи моѝ въ го́ры, ѿню́дꙋже прїи́детъ по́мощь моѧ̀.
а҃. Îmi ridic ochii spre munți, de unde îmi vine ajutorul.
в҃. По́мощь моѧ̀ ѿ гдⷭ҇а, сотво́ршагѡ не́бо и҆ зе́млю.
в҃. Ajutorul îmi vine de la DOMNUL, care a făcut cerul și pământul.
г҃. Не да́ждь во смѧте́нїе ногѝ твоеѧ̀, нижѐ воздре́млетъ хранѧ́й тѧ̀:
г҃. El nu va lăsa să ți se clatine piciorul, cel ce te păzește nu va dormita.
д҃. Сѐ, не воздре́млетъ, нижѐ ѹ҆́снетъ хранѧ́й і҆и҃лѧ.
д҃. Iată, cel ce păzește pe Israel nu va dormita, nici nu va dormi.
є҃. Гдⷭ҇ь сохрани́тъ тѧ̀, гдⷭ҇ь покро́въ тво́й на рꙋ́кꙋ деснꙋ́ю твою̀.
є҃. DOMNUL este păzitorul tău, DOMNUL este umbra ta peste dreapta ta.
ѕ҃. Во днѝ со́лнце не ѡ҆жже́тъ тебѐ, нижѐ лꙋна̀ но́щїю.
ѕ҃. Soarele nu te va lovi ziua, nici luna noaptea.
з҃. Гдⷭ҇ь сохрани́тъ тѧ̀ ѿ всѧ́кагѡ ѕла̀, сохрани́тъ дꙋ́шꙋ твою̀ гдⷭ҇ь:
з҃. DOMNUL te va păstra de la tot răul, îți va păstra sufletul.
}. Гдⷭ҇ь сохрани́тъ вхожде́нїе твоѐ и҆ и҆схожде́нїе твоѐ, ѿ ны́нѣ и҆ до вѣ́ка.
}. DOMNUL va păstra ieșirea ta și intrarea ta, de acum înainte și pentru totdeauna.