Ženy nesoucí myrhu se v hlubokém ránu objevily u hrobu Životodárce, nalezly anděla sedícího na kameni, a když jim kázal, řekl jí: Proč hledáš Živého s mrtvými? Proč pláčeš do mšic? Jak půjdeš, kaž jako Jeho učedník.
Tento den, který učinil Hospodin, radujme se a radujme se.
Přišly k nám Velikonoce červené, Velikonoce, Velikonoce Páně, velikonoce velikonoční. Velikonoční! Pojďme se s radostí obejmout. Ó Velikonoce, vysvobození od smutku! neboť z hrobu dnes, když Kristus vstal z paláce, naplň ženy radostí, řkouce: Kázejte jako apoštol.
Sláva a teď:
Den vzkříšení a budeme osvíceni triumfem, obejmeme se a řekneme: bratři! a těm, kdo nás nenávidí, odpouštíme všem vzkříšením, a tak voláme: Kristus vstal z mrtvých, šlape smrt smrtí a dává život těm, kdo jsou v hrobech.